Rostlinolékařský portál

Houba má velice široký hostitelský okruh. Napadá nejen jabloň, hrušeň a kdouloň, ale také peckoviny, drobné ovocné druhy a hrozny révy vinné i plody dalších druhů dřevin.

Na plodech nejdříve světle hnědé, na hrušních spíše tmavší, obvykle okrouhlé a ohraničené skvrny. Skvrny se zvětšují, slupka se mírně propadá a dužnina pod postiženými místy kašovitě měkne. Hniloba postupuje velmi rychle a může postihnout velkou část nebo i celý plod, který celý zhnije. Na postižených částech nejdříve bělavé, později modrozelené kupičky až polštářky konidií houby. Časté je skupinové hnití plodů, kdy dochází k přenosu infekce z hnijících na zdravé plody. Poškozená dužnina má typický plísňový zápach, který dává nepříjemnou chuť i okolnímu, ještě vizuálně zdravému pletivu.

Patogen přetrvává saprofyticky na napadených rostlinných zbytcích. Zdrojem infekce jsou konidie, které se s plody dostávají do skladů. K infekci dochází přes lenticely a především při poranění plodů. Na plodech se vytvářejí polštářky větvených (koremia), na nichž se tvoří konidie. Konidie jsou zdrojem dalšího šíření. 
Choroba se vyskytuje především v klasických skladech, kde jsou vyšší teploty a dochází ke kolísání teplot. K infekcím dochází při ovlhčení i za vysoké vlhkosti vzduchu. Napadeny bývají především poškozené plody.

Nejčastější a nejškodlivější hniloba plodů při klasickém uskladnění. Velmi často dochází k projevu ohniskové hniloby a k významným ztrátám. Napadeny bývají především poškozené plody.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních příznaků napadení chorobami.

Sledování vhodnosti podmínek pro infekci a šíření choroby pomocí automatických meteorologických stanic.

Ošetření na lokalitách s pravidelným výskytem choroby je nutno provést preventivně, pokud jsou příznivé podmínky pro vznik a šíření choroby.

Základem ochrany jsou preventivní opatření:

• Před sklizní musí být mechanicky očištěny a dezinfikovány obaly, zařízení skladů a sklady. 
• Uskladňovat je třeba optimálně zralé, úplně vyzrálé a především nepoškozené plody. 
• Dále zajistit optimální skladovací podmínky, zejména vhodnou a stálou teplotu (1–3 °C). 
• Při klasickém uskladnění je významná kontrola zdravotního stavu a odstraňování hnijících plodů. Kmeny patogenu mohou produkovat mykotoxin patulin.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů, pokud jsou dostupné, nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanismem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací během sezóny.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní - neošetřenou variantou.