Rostlinolékařský portál

Jabloň (Malus sp.), hrušeň (Pyrus sp.), některé divoce rostoucí dřeviny.

Houba vytváří v tmavě hnědých pyknidách konidie víceméně doutníkovitého tvaru, konidie mají variabilní délku (mohou mít až 5 přepážek), jsou hyalinní, v místě přepažení lehce smáčklé. Ve větší vrstvě jsou konidie krémové až narůžovělé.

Olivově zelené až tmavě šedé sazovité povlaky na povrchu plodů, které je většinou možné lehce setřít nebo omýt. Houba tak nezpůsobuje přímé poškození plodů, ale značně zhoršuje jeho vzhled, kvalitu a prodejní hodnotu.  
Podobné příznaky napadení může vyvolávat několik dalších původců. Velmi často jde o houby, které se pouze uchycují na povrchu zdravých rostlin na cukerných látkách (medovici) vylučovaných savým hmyzem (mšice, mery, červci). Nejčastěji se jedná o houby rodů Alternaria sp., Cladosporium sp., případně další.

Obdobné poškození s analogickými příznaky a vývojem mohou způsobovat i další patogenní houby – Alternaria alternata, Fusarium sp., Cladosporium sp. aj.

Sazovitost (Gloeodes pomigena) přezimuje na dřevě (výhonech, větvích stromů) nebo na mumifikovaném, případně i opadaném ovoci. Během vegetace jsou konidie houby roznášeny větrem a deštěm na vyvíjející se plody, kde se houba rozrůstá ve voskové vrstvičce na povrchu plodů. K infekci může docházet prakticky kdykoli po opadu květních plátků, ale hlavním obdobím rozvoje napadení je vrcholné až pozdní léto a začátek podzimu. Nejpříznivější pro vznik onemocnění jsou déletrvající dešťové periody spojené s vysokou vlhkostí a středními teplotami.  
Saprofytní houby (druhotné černě vázané na medovici) vyvolávající obdobné příznaky jsou v přírodě běžně rozšířené a nejsou specificky vázány na určitý rostlinný druh. Jejich konidie jsou roznášeny vzdušnými proudy i deštěm.

V intenzívních produkčních výsadbách se sazovitost prakticky nevyskytuje. Problémem však může být ve výsadbách s omezeným systémem ochrany a v domácích zahradách. Naproti tomu saprofytické černě vyskytující se druhotně na plodech pokrytých např. medovicí jsou poměrně častým jevem a významným způsobem snižují tržní kvalitu ovoce.

Sledování výskytu napadení na plodech.

V případě předcházení výskytu saprofytických černí je třeba sledovat výskyt savého hmyzu produkujícího cukerné roztoky, které jsou živným substrátem pro tyto černě.

Na základě sledování průběhu počasí, podmínky příznivé pro výskyt sazovitosti představuje deštivé počasí. U saprofytických černí lze očekávat jejich vývoj v případě napadení stromů savým hmyzem.

• Udržování vzdušných nepřehoustlých korun. 
• Probírka plodů. 
• U saprofytických černí insekticidní ochrana proti savému hmyzu.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Fungicidní ošetření proti pozdní a skládkové strupovitosti strobiluriny současně omezí i napadení sazovitostí.

Nepřímá ochrana spočívá v udržení vzdušných nepřehoustlých korun umožňujících rychlé osychání ovoce. Ochrana proti strupovitosti potlačí i rozvoj této choroby. K přímé chemické ochraně přistupujeme jen v případě deštivého období (od srpna), extrémně vlhké roky si zpravidla vyžádají více opakovaných postřiků. Ochranu vyžadují i odrůdy jablek rezistentní ke strupovitosti. Preferujeme preventivní zásahy.

K ošetřování lze využít přípravky povolené na ochranu rostlin proti strupovitosti, které vykazují vedlejší účinnost i proti této chorobě (thiram, dithianon, dodin, boscalid a další).

Rezistence nebyla dosud v ČR podrobněji sledována a prokázána. Je třeba dodržovat obecné zásady antirezistentní strategie.

Využije se tříbodové hodnocení: 1 - velmi dobrá účinnost, 2 - uspokojivá účinnost, 3 - neuspokojivá účinnost, hodnocení se provede za 10–12 dní po ošetření.