Rostlinolékařský portál

Parazit napadá jahodník a některé další příbuzné rostliny, včetně maliníku. Významné rozdíly jsou v náchylnosti odrůd.

Na listech, stopkách květů, květech i plodech bělavé až narůžovělé povlaky podhoubí. Nejčastěji bývají napadeny čepele listů, které se svinují nahoru, přičemž vynikne narůžovělé zbarvení rubu listů. Napadené plody přestávají růst, dochází k deformacím, tvrdnou a nevyzrávají. Při časném napadení plody zasychají. Napadené zrající plody jsou nevzhledné a mají nepříjemný houbový zápach. Bělavý nebo narůžovělý povlak je tvořen podhoubím, na němž se na konidioforech diferencují konidie. Koncem léta se v porostech mycelia vytvářejí kulatá černá kleistotecia.

Přezimuje podhoubí nebo kleistotecia (v nichž se diferencují vřecka a askospory) na napadených rostlinných částech. Zdrojem šíření choroby na jaře jsou konidie i askospory. K šíření padlí dochází obvykle od konce května. 
Choroba se šíří především za vyšších teplot (optimum 20–22 °C) a za vyšší nebo střídavé vlhkosti vzdušné. Výskyty padlí podporují dešťové přeháňky, rosy a mlhy, které zvyšují vlhkost vzduchu. Šíření padlí redukují trvalé deště a dlouhodobě suché a teplé počasí. 
Nejvíce bývají napadeny přehoustlé, bujně rostoucí, dusíkem přehnojené porosty.

Při silnějším napadení jsou nepříznivě ovlivněny množství i jakost sklizně. Silně poškozené plody nejsou vhodné ke konzumu ani zpracování.

Houba Podosphaera aphanis (padlí jahodníku) je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy IV, části J (týkající se rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem na ovocných rostlinách jahodníku (Fragaria spp.) s prahovou hodnotou pro tyto rostliny 0 %.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních příznaků napadení chorobami.

Sledování vhodnosti podmínek pro infekci a šíření choroby pomocí automatických meteorologických stanic.

Ošetření na lokalitách s pravidelným výskytem choroby je nutno provést, pokud jsou příznivé podmínky pro vznik a šíření choroby.

• Významná jsou preventivní opatření, která zajistí vzdušnost porostu (výběr lokality, hustota porostu aj.) a sníží vnímavost hostitele (vyrovnaná výživa, zejména nepřehnojit dusíkem). 
• Na rizikových lokalitách nevysazovat náchylné odrůdy.

Byly prokázány účinky hydrogen uhličitanu sodného, syrovátky, esenciálních olejů nebo extraktu z kopřiv nebo přesličky. Dále jsou prokázány účinky přípravků na bázi antagonistických hub Ampelomyces sp., Aphanocladium sp., Gliocladium sp., Lecanicillium spp., Trichoderma spp nebo bakterií rodu Bacillus spp., Streptomyces spp. a Pseudomonas spp.

Chemické ošetření se provádí při zjištění prvních výskytů, obvykle před květem, případně v období počátku kvetení a především u množitelských porostů také po sklizni.  S ochranou je třeba začít v době výskytu prvních příznaků napadení. V závislosti na tlaku choroby a průběhu počasí je ošetření nutno 1–2krát opakovat. Při nižším tlaku je možné použít kontaktní přípravky na bázi síry nebo mědi.

Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.