Rostlinolékařský portál

Houba napadá většinu druhů rodu jahodník (Fragaria). Významné rozdíly jsou v náchylnosti odrůd, náchylná je např. odrůda ´Adriana´.

Napadány jsou především čepele starších listů, méně často také řapíky a květní stopky. Na čepelích listů se vytvářejí drobné fialové skvrny, které se zvětšují a od středu zasychají. Vznikají typické skvrny, které mají bělavý nekrotický střed, olemovaný výrazným fialovým dvůrkem. Počet skvrn narůstá, spojují se, listy se deformují a postupně zasychají. Na řapících listů a květních stoncích se vytvářejí protáhlé tmavě hnědé skvrny se světlým středem. Při silném postižení řapíku listy předčasně zasychají. V nekrotickém středu skvrn se na konidioforech vytvářejí konidie.

Patogen přezimuje na napadených listech, kde se vyvíjejí a na jaře vyzrávají plodnice s vřecky a askosporami. Současně může přezimovat v pletivu napadených listů také konidiové stadium. Askospory i konidie jsou zdrojem primárních infekcí.
Onemocnění se šíří především v letních měsících, pokud je deštivé a teplejší počasí. Napadeny bývají především starší a hustší porosty.

K silnějšímu napadení porostů dochází obvykle až v období sklizně a po sklizni. Ochrana je nutná jen při mimořádném ohrožení a především u množitelských porostů. Při silném napadení jsou rostliny oslabené a v následujícím roce dají nižší sklizeň.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních příznaků napadení chorobami.

Sledování vhodnosti podmínek pro infekci a šíření choroby pomocí automatických meteorologických stanic.

Ošetření na lokalitách s pravidelným výskytem choroby je nutno provést preventivně, pokud jsou příznivé podmínky pro vznik a šíření choroby.

• Optimální hustota porostu.
• Vyrovnaná výživa.
• Včasná obměna porostů.  

Velmi účinným opatřením u silně napadených porostů je posklizňové posečení, na které naváže fungicidní ochrana a podzimní likvidace napadených listů, na nichž houba přezimuje.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Chemické ošetření se provádí především u množitelských porostů. U produkčních porostů jen při mimořádném ohrožení. Ošetřuje se 1–3× v intervalu 10–14 dní v období po sklizni. Počet postřiků a interval mezi postřiky by měly zohlednit skutečné ohrožení porostů.

Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku. 
Při ošetření současně redukujeme případné výskyty fialové skvrnitosti listů jahodníku (Diplocarpon earliana). Onemocnění způsobuje na čepelích listů velké červenofialové od středu nekrotizující skvrny a na řapících listů a květních stopkách protáhlé hnědé skvrny.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní - neošetřenou variantou.