Rostlinolékařský portál

Lísky, především Corylus avellana, ale napadá i C. colurna a C. maxima.

Drobný žlutobílý až béžový roztoč o velikosti 0,2–0,3 mm. Pouhým okem nepozorovatelný.

Roztoči sají především v pupenech. Následkem sání vznikají zvětšené kulaté pupeny o velikosti 10–15 mm, které neraší a většinou zasychají.

Drobní vlnovníci přezimují v pupenech. Na jaře se přemisťují ze starých pupenů na listy, kde samičky kladou vajíčka. Nejprve roztoči sají na listech. Později v červnu a červenci se stěhují do nových poupat, kde probíhá další vývoj. Od září lze pozorovat začínající a viditelné zvětšování poupat. Na podzim a jaře se napadené pupeny zvětšují a zasychají místo očekávaného pučení. V závislosti na počasí se může vyvinout až 6 generací.

Při přemnožení mohou způsobovat hospodářskou škodlivost a ovlivňovat výnos.

Vlnovník lískový (Phytoptus avellanae) je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy IV, části J (týkající se rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem na ovocných rostlinách lísky obecné (Corylus avellana) s prahovou hodnotou pro tyto rostliny 0 %.

Při slabém napadení je vhodné zaměřit se na mechanickou ochranu. Odřezání napadených větví a následná řádná likvidace spálením. Při silnějším napadení lze využít na jaře při rašení pupenů chemickou ochranu akaricidy na bázi olejů. Další možností je biologická ochrana s použitím dravého roztoče Typhlodromus pyri. Aplikace se provádí ručně, připevněním plstěného pásu na větev či kmínek.

J. Patočková, ÚKZÚZ