Rostlinolékařský portál

Houby napadají především jabloň a hrušeň, výjimečně i kdouloň.

Okolo lenticel okrouhlé, ostře ohraničené, světle hnědé skvrny. Skvrny jsou obvykle 0,5–3 cm velké. Slupka se v místě skvrn mírně propadá. Dužnina v místě napadení hnědne, kašovatí a je poměrně výrazně ohraničena od zdravé části. Počet skvrn narůstá, až splývají a celý plod následně zhnije.

Houby z rodu Pezicula jsou také významnými patogeny větévek. Způsobují nekrózy kůry a odumírání plodného obrostu. Přetrvávají jako mycelium v pletivu napadených větévek, v rakovinných útvarech větví, na zbytcích plodů na stromech, na opadaném ovoci na zemi, nebo na jizvách po opadlých listech. Na napadených částech se vytvářejí plodničky (pyknidy - Phlyctaena vagabunda nebo acervuli Cryptosporiopsis curvispora). K tvorbě konidií dochází především na podzim. Plody jsou infikovány především krátce před sklizní přes lenticely. Výjimečně se tvoří i apothecia a v nich vřecka s askosporami. K dalšímu šíření při uskladnění nedochází, ale příznaky se objevují až v závěru skladování. 
Původci kruhové hnědé hniloby se mohou šířit i za nízkých teplot, k infekci postačí vysoká vlhkost vzduchu. Nejčastěji bývají napadeny a často i úplně znehodnoceny až plně zralé a přezrávající plody.

Nejčastější a nejvýznamnější hniloba jablek a hrušek při kontrolovaném uskladnění. Zejména u náchylných odrůd (např. ´Golden Delicious´) může způsobit významné ztráty.

Houby Neofabraea vagabunda a Neofabraea malicorticis (kruhová hnědá hniloba) je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy IV, části J (týkající se rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem na ovocných rostlinách následujících rodů a druhů: kdouloň obecná (Cydonia oblonga), jabloň (Malus spp.) a hrušeň (Pyrus spp.) s prahovou hodnotou pro tyto rostliny 0 %.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních příznaků napadení chorobami.

Sledování vhodnosti podmínek pro infekci a šíření choroby pomocí automatických meteorologických stanic.

Ošetření na lokalitách s pravidelným výskytem choroby je nutno provést preventivně, pokud jsou příznivé podmínky pro vznik a šíření choroby.

• Před sklizní je třeba mechanicky očistit a dezinfikovat obaly, zařízení skladů a sklady. 
• Výskyt omezí uskladnění optimálně vyzrálého ovoce a kvalitní uskladnění. Pokud je to reálné, je třeba kontrolovat uskladněné ovoce a odstraňovat napadené plody.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

• Fungicidní ochrana za vegetace omezuje napadení větévek a tak infekční zdroje pro napadení plodů.

• Ošetření proti pozdní a skládkové strupovitosti strobiluriny nebo captanem současně omezí i výskyt kruhové hnědé hniloby plodů.

Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů, pokud jsou dostupné, nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanismem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací během sezóny.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.