Rostlinolékařský portál

meruňka obecná

Prunus armeniaca

čeleď: růžovité (Rosaceae)

Vědecká synonyma: Armeniaca vulgaris

EPPO kód: PRNAR

Popis

Meruňky dosahují výšky až 10 m a ve věku 20–25 let začínají odumírat. Tmavohnědá až hnědá borka kmene podélně rozpraskává. Letorosty červenohnědé až olivově hnědé barvy jsou lysé. Mladé větve mají na svém povrchu četné lenticely. Listová čepel je vejčitá, dlouhá obvykle 6–9 cm, na bázi srdčitá a na okraji pilovitá. Svrchní strana čepele je slabě lesklá, zatímco spodní strana je vzácně roztroušeně chlupatá, postupně olysávající. Na tenkém řapíku se vyskytují 1–3(–6) žlázky. Květy široké 2,5–3 cm vyrůstají na loňských letorostech po 1–3. Tmavočervené kališní lístky jsou chlupaté a po odkvětu opadají, korunní lístky jsou bílé až růžové, po opylení mnohdy načervenalé. Plodem je velká kulovitá peckovice se šťavnatou oranžovou dužninou. Pecka s drsným povrchem je od dužniny snadno oddělitelná. Semena jsou sladká, zřídka hořká. Meruňka kvete v březnu a dubnu.

Nároky na stanoviště

Meruňka se řadí mezi teplomilné peckoviny s vysokou náročností na podmínky prostředí. Vysazuje se hlavně na mírně svažitých lokalitách s jižní a jihozápadní expozicí, s nadmořskou výškou do 250 m a s průměrnými ročními srážkami 550–600 mm. Daří se jí na středně těžkých, hlinitopísčitých a písčitohlinitých půdách s dobrou propustností (nesnáší zamokřené půdy) a s neutrální reakcí. Je velmi citlivá na jarní mrazy a kolísání teplot. V období vegetačního klidu snáší teploty až -30 °C, zatímco mladé plody jsou poškozovány teplotou -1 °C.

Odkazy a použité zdroje

Hejný, S., Slavík, B. (ed.). Květena České republiky. 3. 2. vyd. Praha: Academia, 2003. ISBN 80-200-1090-4

Hluchý, M. Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné: ochrana ovocných dřevin a révy vinné v integrované produkci. Brno: Biocont Laboratory. 1997

Metodika IOR –⁠ meruňka

Pěstební opatření

Pěstitelské postupy

Volba pozemku

Poloha pozemku

Poloha pozemku pro výběr sadů je činitelem, který trvale ovlivňuje konečné výsledky a rentabilitu produkce a který je současně jen velmi obtížné a finančně nákladné ovlivnit následně zavedením dalších pěstebních opatření (např. vybudování protimrazových systémů v inverzních lokalitách). Pro správný výběr polohy je třeba brát v úvahu požadavky jednotlivých komodit na klimatickou charkteristiku stanoviště (průměrná teplota, srážky, frekvence výskytu pozdních jarních mrazíků), maximální výšku podzemní vody apod.
Tolerance k méně příznivým vlastnostem polohy pozemku je významným způsobem ovlivněna odrůdou, případně podnoží nebo způsobem pěstování. Tyto faktory tak mohou do jisté míry i eliminovat nebo omezit vliv méně vhodné lokality.
Meruňky jsou teplomilný ovocný druh, vyžadují průměrné roční teploty nad 8,5 °C, 450 – 650 mm srážek, nejvyšší hladina spodní vody 1,8 m, půdní reakce 6,0 – 8,0. Nejlepších výnosů dosahují v nadmořské výšce do 350 m n.m. Nesnášejí těžké, studené a zamokřené půdy. Vzhledem k časnému kvetení mohou být jejich květy snadno poškozovány mrazíky. Z pěstování je třeba vyloučit inverzní polohy, kam se stéká chladný vzduch

Abiotické faktory

Fe-deficientní chloróza, krupobitní poškození plodů peckovin, mrazové poškození, neinfekční inkompatibilita podnože s roubem peckovin, sluneční úžeh plodů peckovin, zmrznutí květů peckovin

Ochrana proti chorobám

hnědnutí listů meruňky, moniliová hniloba plodů peckovin, strupovitost peckovin, valsová korová nekróza peckovin, virové neštovice peckovin

Ochrana proti škůdcům

bekyně zlatořitná, bělásek ovocný, obaleč pupenový, obaleč růžový, pilatka ovocná, píďalka podzimní, přástevník americký, svilušky , tmavoskvrnáč zhoubný, zobonoska ovocná

Regulace plevelů

Další prostředky na OR

Regulace růstu

V zemědělství je užívána řada účinných látek s morforegulačním účinkem.