Rostlinolékařský portál

hraboš polní

Microtus arvalis

třída: savci (Mammalia) řád: hlodavci (Rodentia) čeleď: křečkovití (Cricetidae)

EPPO kód: MICRAR

Základní charakteristika

Hostitelské spektrum

Působí škody téměř ve všech zemědělských plodinách, především v pícninách, trávníkových travách, ozimých obilninách, řepce, hořčici, polní zelenině, v některých speciálních plodinách, jako je kmín, v ovocných dřevinách, sadech i ovocných školkách.

Popis

Váha 15–40 g, délka 80–130 mm. Barva svrchu žlutošedá, šedohnědá nebo slabě narezavělá, naspodu obvykle šedobílá se žlutým nádechem. Důležitými určovacími znaky jsou: menší silný ušní boltec (obvykle pod 11 mm) s hustým porostem krátkých chlupů a světlá, nepigmentovaná chodidla zadních končetin, jen výjimečně délkou přesahují 18 mm (nejčastěji 14,5–17,5 mm). Ocas dosahuje 30–40 % délky těla, oko je v průměru větší než 3 mm.

Možnost záměny

Od myši domácí (Mus musculus) se liší především zavalitějším tělem, menšíma ušima a kratším ocáskem. Hryzec vodní (Arvicola terrestris) je oproti h. polnímu přibližně dvakrát větší a žije v místech poblíž vody nebo na místech s vysokou hladinou vody spodní.

Příznaky poškození/napadení

Porosty plodin okousané nebo celé spasené především v okolí nor. V porostu často uhlazené chodníčky, výhrabky ve tvaru mělkých krtin, ve východech z nor natahané části rostlin.

Životní cyklus

Hraboš polní žije v kulturní stepi, na orné půdě, v trvalých travních porostech a na ladem ležící půdě v nadmořské výšce od 200 do 600 m. Nejlépe přezimuje v ozimých plodinách, v silničních příkopech, travnatých náspech, zatravněných sadech a vinohradech. Žije v podzemních jednoduchých norách 5 až 30 cm pod povrchem půdy. Potrava je rostlinná, a to části rostlin, semena, kořeny, cibulky a oddenky, kůra stromů a semena plevelů. Často si tvoří zásobárny v hnízdním systému. Rozmnožování začíná nejčastěji v časném jaru v březnu a končí asi v říjnu. Samice je březí 19–21 dnů, velikost vrhu je v průměru 5–6 mláďat, za život má 3, výjimečně 4 vrhy.

Hustota populace se od jara do podzimu zvyšuje, cyklická změna početnosti je charakteristická opakující se po 2–4 letech.

Hospodářský význam

Škodlivost hraboše spočívá v přímé konzumaci hospodářsky významných plodin (polní plodiny, krmné plodiny – vojtěška a jetel, trvalé kultury – ovocné sady, vinice). Hraboš denně zkonzumuje tolik potravy, jako sám váží, tj. 15–20 g. Ročně jeden hraboš zkonzumuje víc než 1 kg obilí a 5 kg zeleného krmiva. K této hodnotě je potřeba připočítat i jeho plýtvavý žír.
Při výskytu 3000 hrabošů na ha je tak ztráta 3–6 t hmoty. Pokud tomuto škůdci nevěnujete pozornost v jarních a letních měsících, o to více pozornosti je nutno věnovat sledování jeho výskytu v říjnu a listopadu, kdy se kolonie hrabošů přesunují na produkční plochy i z okolních porostů a ze zaoraných ploch.

Monitoring a prognóza

Přímé metody monitoringu

Populační hustotu hraboše polního sledujeme podle počtu aktivních východů z nor na ha především na jaře a na podzim anebo kdykoliv, když potřebujeme ohodnotit početnost výskytu. Na pozemku uskutečníme 4 průchody (transekty nebo linie) o délce 100 m a šířce 2,5 m, na nichž zaznamenáme počet „živých“, aktivně užívaných východů z nor.
Aktivní východ z nory rozumíme východ z nory s čerstvým výhrabkem nebo je do ústí nory zatažena potrava, je přítomen trus hraboše, vchod do nory je uhlazený, ochozený, vegetace v okolí nory je okousaná. Zjištěný počet užívaných nor na 4 průchodech vynásobíme 10. Tím obdržíme počet nor na ha.

Rozhodování o provedení ošetření

Prahy škodlivosti

50 aktivních východů z nor na 1 ha ve všech plodinách na jaře (tj. od 1.3. do 31.5.)
200 aktivních východů z nor na 1 ha ve všech plodinách v létě (tj. od 1.6. do 31.8.)
200 aktivních východů z nor na 1 ha v jednoletých plodinách na podzim (tj. od 1.9 do 28.2.)
400 aktivních východů z nor na 1 ha ve dvouletých a starších plodinách na podzim (tj. od 1.9. do 28.2.)

Provádění ochranných opatření

Preventivní opatření

Mezi metody preventivního charakteru patří:

Redukce bezorebných technologií, které podporují výskyt hrabošů na obdělávaných polí. Pravidelnou orbou, případně hloubkovým kypřením se systém nor významně narušuje. Efekt se dá zvýšit následným upěchováním povrchu půdy. Je tedy doporučeno do běžných agrotechnických postupů zařadit hlubší zpracování půdy (nemusí se výhradně jednat o orbu). Co se však pojí s těmito opatřeními, je vyšší riziko nedostatku vláhy pro zakládané porosty, zvláště v sušších lokalitách.
Redukce půdopokryvných technologií, které zanechávají posklizňové zbytky, či umrtvený porost meziplodin. Takovéto prostředí skýtá hrabošům ideální úkryt před přirozenými nepřáteli. I toto opatření si však nese svůj protipól v podobě legislativního nastavení protierozních opatření, které jsou z velké části postaveny právě na půdopokryvných postupech.
Rozšíření osevních postupů a omezení pěstování monokultur na velkých plochách (řepka), které skýtají optimální podmínky pro přežívání a množení hraboše přes zimní měsíce.
Soustavný monitoring stavu populace hraboše polního na zemědělských plochách a mimo ně (rezervoáry) umožňuje včasnou reakci na zvyšující se počty hrabošů především v jarním období, kdy překročení prahu škodlivosti představuje hrozbu pro následné produkční období.
Podpora přirozených nepřátel hraboše polního pomocí: umisťování berliček pro dravé ptáky do krmných plodin, úhorů, ztravněných údolnic a pásů kolem vod, údržba remízků a křovinných pásů, včetně stromořadí. V rámci tohoto opatření je však nutné si uvědomit, že remízky a stromořadí současně slouží jako rezervoár hraboše polního a v době, kdy po sklizni ztrácí hraboš vhodné podmínky, přesouvá se na tyto plochy, odkud se pak opětovně šíří do polí s nově vzešlými ozimy.
V sadech pravidelně kosit trávu v meziřadích na výšku 10–15 cm. Odstraňovat plevele. Pokud je to možné, provést 3x ročně kultivaci nebo kultivaci 2x a kolem stromů aplikovat herbicidy. Kontrolovat a v případě potřeby pokosit i přilehlé části sadů (okrajů cest, příkopů apod.). Výčet predátorů hraboše polního: Lasice kolčava (Mustela nivalis), hranostaj (Mustela erminea), liška obecná (Vulpes vulpes), tchoř tmavý (Mustela putorius), tchoř stepní (Mustela eversmannii), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní (Martes foina), kočka domácí (Felis silvestris f. catus), pes domácí (Canis lupus f. familiaris), prase divoké (Sus scrofa), poštolka obecná (Falco tinnunculus), káně lesní (Buteo buteo), káně rousná (Buteo lagopus), luňák hnědý (Milvus migrans), luňák červený (Milvus milvus), včelojed lesní (Pernis apivorus), moták pochop (Circus aeruginosus), poštolka rudonohá (Falco vespertinus), kalous ušatý (Asio otus), sova pálená (Tyto alba), sýček obecný (Athene noctua), puštík obecný (Strix aluco), kalous pustovka (Asio flammeus), racek chechatý (Larus ridibundus), havran polní (Corvus frugilegus), čáp bílý (Ciconia ciconia), volavka popelavá (Ardea cinerea), kavka obecná (Corvus monedula), krkavec velký (Corvus corax), bažant obecný (Phasianus colchicus), vrána černá (Corvus corone), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a ťuhýk šedý (Lanius excubitor).

Nechemické metody ochrany rostlin

Mechanická a fyzikální ochrana

Z fyzikálních alternativ je možné na menších parcelách (zahrady) využít nástrojů pro hubení podzemních škůdců. Pro zemědělské plochy však není tato alternativa vhodná.

Biologická a biotechnická ochrana

Z biologických alternativ je možné na menších parcelách (zahrady) využít např. biocidních repelentů na bázi přírodních odpuzovačů. Pro zemědělské plochy však neexistuje žádná efektivní biologická alternativa.

Chemická ochrana rostlin

Populační hustotu hraboše polního je vhodné sledovat již v brzkém předjaří tak, aby se na zvýšenou četnost hraboše dalo reagovat v dostatečném předstihu před vstupem porostu do fáze, která omezuje aplikaci rodenticidů (uzavírání porostu). Přímá opatření by měla následovat, jakmile populace dosáhne středního a vyššího výskytu (při dosažení prahu škodlivosti). V době gradace je potřeba věnovat pozornost výskytu hraboše rovněž v podzimním období a ochranná opatření provádět po sklizni hlavních plodin, kdy se hraboši stěhují do nových osevů. Aplikace rodenticidů by měla v prvé fázi proběhnout na okraji polí tak, aby se zabránilo další expanzi hlodavců na plochu. Pro aplikace je možno využít "hraboších pluhů", které kladou návnadu bezpečně do umělých nor v hloubce 5-20 cm (vhodné pro všechny typy povolených POR), např. značky Terrier či Wumaki. Mimo hraboších pluhů se mohou vyžívat tyčové aplikátory pro aplikaci do východů z nor. Při aplikaci je nutno dbát na omezení uvedených na etiketě a neaplikovat POR na zmrzlou či mokrou půdu. Před aplikací je nutno dodržet ohlašovací povinnost! Přímá i preventivní opatření je vhodné v oblastech s pravidelnými gradacemi hraboše aplikovat v celém postiženém katastru (domluva sousedících subjektů na koordinovaném zásahu). Aktuální informace k ochraně proti hraboši polnímu naleznete na webu ÚKZÚZ.

Rezistence škodl. org. a antirezistentní strategie

U hraboše polního nebyla potvrzena rezistence vůči žádné z v současnosti povolných účinných látek.