Rostlinolékařský portál

Ořešák královsky (Juglans regia), ořešák černý (J. nigra).

Dospělci mají dlouze válcovité, na konci zúžené tělo. Samice jsou větší než samci. Tělo je článkované, světle bělavé až světle žluté barvy, cca 0,2–0,25 mm dlouhé. Mají pouze 2 páry krátkých nohou v přední části těla.

Příznaky napadení ořešáku příbuzným druhem vlnovníkem puchýřovitým Aceria tristriata nelze zaměnit, tvar hálek je zcela odlišný. Oba druhy se mohou vykytovat současně na jednom stromu a dokonce i listu.

Poměrně velké (6–7 mm široké a až několik cm dlouhé) a nápadné puchýřovité hálky na svrchní straně listů. Hálky jsou kulovité nebo častěji podlouhlé, jsou nepravidelně rozmístěné na listové čepeli většinou v blízkosti hlavní žilky a ohraničené vedlejšími žilkami. Vyduté pletivo je zpočátku zelené, postupně se ale začíná ostrůvkovitě zbarvovat žlutozeleně až červenohnědě. Hálky mohou později výjimečně i nekrotizovat. Na spodní straně listu v místě hálky je dutina, kterou vyplňuje husté plstnaté pletivo vzniklé zmnožením trichomů – erineum, ve které žijí vlnovnici. Silně napadené listy mohou předčasně opadávat.

Vlnovníci mají 2 morfologicky odlišné formy: přezimující, tzv. zimní formu (deutogyne) a letní formu (protogyne). 
Oplodněné samice přezimují na stromech v trhlinách kůry, okolo pupenů nebo přímo mezi šupinami v pupenech. Na jaře při rašení migrují na vyvíjející se listy, na které klade vajíčka, vyvíjející larvy sají na listech a drážděním produkovanými sekrety vznikají velké puchýřovité hálky. Během léta se protogyne živí sáním na listech, na podzim vyhledávají trhliny v kůře nebo pupeny ve kterých přezimují.

Běžně se vyskytující škůdce. Významnější škody způsobuje pouze v ovocných školkách a v mladých výsadbách. Při silném napadení listů dochází ke snížení asimilace a oslabení stromů.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu rostlin ke zjištění prvních příznaků poškození škůdci (výskyt velkých puchýřovitých hálek na listech).

Dle výskytu v předchozím roce (letech).

Nejsou v ČR známy.

Využití souboru dostupných preventivních (agrotechnických) i kurativních opatření (fyzikální, biologické a chemické metody ochrany): 

• Včasná detekce škůdce, 
• podpora predátorů a parazitoidů. 

Přirozenými nepřáteli jsou především draví roztoči z čeledi Phytoseiidae a Tydeidae.

Včasné odstraňování napadených listů při slabém napadení a následná likvidace.

Mimo akaricidů jsou rovněž účinné přípravky na bázi síry.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením doporučené dávky a stanoveného počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou. 
Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice: 

• Bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná.
• Bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá.  
• Bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.

J. Juroch, ÚKZÚZ