Rostlinolékařský portál

Opadavý keř s dvouletými, obloukovitě převislými prýty, vyrůstajícími z adventivních pupenů na plazivých kořenových výhonech. Prýty dřevnatí, na povrchu jsou neojíněné nebo slaběji ojíněné, lysé nebo řídce až hustě oděné, v průřezu oblé, hranaté nebo žlábkované. Ostny jsou obvykle delší než (2–)3 mm, hnědožlutě, červenavě až fialově zbarvené, vzácně nezbarvené. Lichozpeřené listy jsou dlanitě (3–)5četné, jejich svrchní strana je lysá až roztroušeně chlupatá, spodní je obvykle chlupatá, okraj je hrubě pilovitý. Chocholíkovitě hroznovité květenství je složeno zpravidla z méně než 20 květů s průměrem 20–25 mm. Kališní lístky jsou zelené a na okraji šedoplstnaté, zatímco korunní lístky jsou růžové nebo bílé, na okraji chlupaté. Souplodí je polokulovité až kulovité, tvořené z četných peckoviček, které mohou být černé, lesklé nebo matné, vzácně modravě slabě ojíněné či tmavě hnědočervené. Ostružiník kvete obvykle v červnu a červenci.

Ostružiník má podobné nároky na prostředí jako maliník. Daří se mu na chráněných lokalitách s dostatečnou vlhkostí. Zimní mrazy pod -15 °C mnohdy způsobují namrzání keřů, které ovšem po poškození snadno regenerují. Vyšší hladinu spodní vody snášejí ostružiníky, stejně jako maliníky, dobře. Některé kultivary jsou náročnější na teplo.