Rostlinolékařský portál

Ořešák královsky (Juglans regia), ořešák černý (J.nigra).

Dospělci mají dlouze válcovité, na konci zúžené a zaoblené tělo. Mají pouze 2 páry krátkých nohou v přední části těla. Délka těla protogyne je 0,22–0,23 mm, šířka 0,05–0,06 mm. Tělo je článkované, světle bělavé až světle žluté barvy. Deutogyne je 0,19–0,21 mm dlouhá a 0,04–0,05 mm široká. Tělo je růžové až načervenalé. Samice jsou větší než samci. 
Vajíčka jsou bezbarvá, drobná a elipsoidního tvaru. 
Larvy - nymfy jsou podobné dospělcům, ale menší.

Příznaky napadení ořešáku příbuzným druhem vlnovníkem ořešákovým Aceria erinea nelze zaměnit, tvar hálek je zcela odlišný. Oba druhy se mohou vykytovat současně na jednom stromu a dokonce i listu.

Napadený list má na povrchu drobné, kulovité, puchýřovité hálky cca 1–4 mm velké, které jsou zpočátku žlutozelené, později žloutnou a červenají a později výjimečně i nekrotizují. Hálky se nacházejí na obou stranách listové čepele, na spodní straně s viditelným otvorem, jsou nepravidelně rozložené na čepeli a většinou v těsné blízkosti vedlejších žilek. Silně napadené listy bývají zdeformované a zkadeřené a mohou předčasně opadávat. Vzácně mohou být napadeny i plody.

Vlnovníci mají 2 morfologicky odlišné formy: přezimující, tzv. zimní formu (deutogyne) a letní formu (protogyne). 
Oplodněné samice - deutogyne přezimují na stromech v trhlinách kůry, okolo pupenů nebo přímo mezi šupinami v pupenech. Na jaře při rašení migrují na vyvíjející se listy, na které kladou vajíčka. Vyvíjející larvy sají na listech a drážděním produkovanými sekrety vznikají početné a drobné puchýřovité hálky. Během léta se protogyne živí sáním na listech, na podzim vyhledávají trhliny v kůře nebo pupeny, ve kterých přezimují.

Běžně se vyskytující škůdce. Významnější škody způsobuje pouze v ovocných školkách a v mladých výsadbách. Při silném napadení listů dochází ke snížení asimilace a oslabení stromů.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu rostlin ke zjištění prvních příznaků poškození škůdci (výskyt drobných puchýřovitých hálek na listech).

Dle výskytu v předchozím roce (letech).

Nejsou v ČR známy.

Využití souboru dostupných preventivních (agrotechnických) i kurativních opatření (fyzikální, biologické a chemické metody ochrany): 

• Včasná detekce škůdce, 
• podpora predátorů a parazitoidů. 

Přirozenými nepřáteli jsou především draví roztoči z čeledi Phytoseiidae a Tydeidae.

Včasné odstraňování napadených listů při slabém napadení a následná likvidace.

Včasné ošetření těsně před a během rašení pupenů na rozlézající roztoče. 
Mimo akaricidů jsou rovněž účinné přípravky na bázi síry a olejů.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením doporučené dávky a stanoveného počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou. 
Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice:

• Bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná.
• Bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá. 
• Bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.

J. Juroch, ÚKZÚZ