Rostlinolékařský portál

mšice rybízová

Cryptomyzus ribis

třída: hmyz (Insecta) řád: polokřídlí (Hemiptera) čeleď: mšicovití (Aphididae)

Vědecká synonyma: Aphis ribis, Capitophorus ribis

EPPO kód: CRYMRI

Základní charakteristika

Hostitelské spektrum

Rybíz.

Popis

Bezkřídlé živorodé samičky jsou štíhlé, 1,2–1,8 mm dlouhé, žlutozelené nebo oranžové.

Příznaky poškození/napadení

Na jaře krátce po vyrašení se na líci listů tvoří nápadné, klenuté, u červeného rybízu červené, u bílého a černého rybízu žlutě zbarvené puchýře. Na jejich spodní straně kolonie mšic.

Životní cyklus

Vajíčka přezimují na kůře rybízu v blízkosti pupenů. Na jaře se líhnou larvy.
Mšice sají a rozmnožují se na rubu rybízových listů. V létě odlétají na hluchavkovité rostliny (Lamiaceae), hlavně na čistec a hluchavky. V pozdním podzimu se vracejí na rybíz.

Hospodářský význam

Snížení výnosů, oslabení keřů, přenos viróz.

Monitoring a prognóza

Přímé metody monitoringu

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních výskytů škůdců nebo prvních příznaků poškození škůdci.

Prognóza výskytu

Dle výskytu v předchozím roce.

Rozhodování o provedení ošetření

Prahy škodlivosti

Ošetřuje se při výskytu škůdce.

Provádění ochranných opatření

Preventivní opatření

Podpora predátorů a parazitoidů.
Přirozenými nepřáteli mšic jsou slunéčka a jejich larvy, larvy pestřenek, larvy zlatooček, ploštice, pavouci, sekáči, škvoři a někteří draví roztoči. Z blanokřídlých mšicomaři a chalcidky.

Nechemické metody ochrany rostlin

Biologická a biotechnická ochrana

Mšice mají velké množství přirozených nepřátel – pestřenky, slunéčkovití s mnoho druhů z řádu blanokřídlých (Hymenoptera). Zejména při slabém výskytu, který je však z hlediska přenosu virů také nebezpečný, je účinnost přirozených nepřátel vysoká.
Při zjištění kolonií mšic je vhodné v závislosti na tom, zda jsou rostliny pěstovány v uzavřených nebo otevřených podmínkách využít přirozených nepřátel mšic, viz výše, nebo využít komerčně dostupných preparátů na bázi parazitoidů (Aphidius spp., Aphelinus sp., Praon sp.) nebo predátorů (Aphidoletes sp., Chrysopa sp. a Macrolophus spp.). V boji proti mšicím se dále se uplatňují přípravky na bázi entomopatogenních hub např. Lecanicillium spp. nebo Beauveria spp. V přírodě jsou mšice dále napadány houbami rodu Enthomopthorales. Aby byly přípravky na bázi hub účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci.Také výtažky rostlin z tabáku nebo citrusů vykazují aficidní účinky. Proti mšicím je možné využít též přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat a využít při aplikaci smáčedla, která narušují voskový povrch těla mšic.

Rezistence škodl. org. a antirezistentní strategie

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním úč. látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací.

Hodnocení účinnosti ochrany

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.