Rostlinolékařský portál

Houby rodu Alternaria napadají téměř všechny dvouděložné rostliny. Z čeledi brukvovité (Brassicaceae) patogen napadá všechny rostliny, tzn. brukvovité zeleniny (hlávkové zelí, květák, brokolici, kedluben, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, kadeřávek, pekingské zelí, čínské zelí, tuřín, vodnici, ředkvičky, ředkev), brukvovité olejniny (řepku, hořčici), brukvovité plodiny používané na zelené hnojení, brukvovité plevele. A. raphani pak napadá především zástupce rodu ředkev (Raphanus).

řepka olejná, hořčice bílá: 
Černě jsou řazeny k původcům padání klíčních rostlin. Zpravidla se první příznaky objevují až na pravých listech. Jedná se o charakteristické kruhovité, světle hnědé až šedé nebo hnědočerné skvrny se žlutavým okrajem. Uvnitř skvrn se střídají světlé kroužkovité zóny s tmavšími - alternace. Jsou velké 0,5–2 cm a propadlé. Na jaře kromě napadení listů se na lodyze a větvích vyskytují podlouhlé skvrny 1–5 mm velké, ostře ohraničené, načernalé nebo šedivé s černým okrajem. Skvrny se mohou vyskytovat i na šešulích. Při silném napadení může dojít k předčasnému otevírání šešulí.  
brukvovitá zelenina:  
Alternaria jsou řazeny k původcům padání klíčních rostlin. U mladých rostlin se na děložních listech a hypokotylech vytvářejí drobné, vpadlé, hnědočerné až černé čárkovité skvrny, které později splývají. Při silnějším napadení mladé rostliny hynou. U starších rostlin se na listových čepelích, zejména na jejich okrajích, vytvářejí okrouhlé, šedohnědé až hnědofialové skvrny, mnohdy se žlutým okrajem, o průměru často větším než 1 cm. Skvrny se postupně zvětšují a splývají. Typické pro tuto chorobu je koncentrické uspořádání skvrn. Pletiva uvnitř skvrn zasychají a praskají. Obdobné skvrny vznikají na obalových listech skladovaného hlávkového zelí. Na řapících, květních stopkách, korunních plátcích, šešulích a na listové nervatuře jsou tyto skvrny protáhlého tvaru. Silněji napadené listy žloutnou, nekrotizují a opadávají. Nejvíce poškozovány jsou semenné porosty, kdy napadené šešule se deformují, nevytvářejí se v nich semena nebo předčasně pukají. Při pozdější infekci mají semena nízkou osivovou hodnotu.  
Z konzumní zeleniny způsobuje choroba největší škody na pekingském zelí. Pravidelné škody způsobuje i u skladovaného hlávkového zelí. U květáku a brokolice může docházet i k dílčím nekrózám růžic. Poškození jednotlivými původci nelze pouhým okem odlišit a původci se často vyskytují i ve směsné infekci.

Příznaky choroby je možné zaměnit s příznaky napadení na listech patogeny Peronospora parasitika (plíseň brukvovitých) v časných vývojových stadiích a Phoma lingam (fomová hniloba brukvovitých), na lodyze patogenem P. lingam, skvrny na šešulích patogeny P. lingam, P. capsellae, povlaky na šešulích patogenem Botrytis cinerea (šedá plísňovitost brukvovitých). Pro příznaky alternáriové skvrnitosti brukvovitých jsou typické alternace.
U brukvovité zeleniny příznaky choroby je možné zaměnit s příznaky napadení na listech plísní brukvovitých v časných vývojových stadiích a Mycosphaerella brassicicola (kroužková skvrnitost brukvovitých).

Houba je přenášena infikovaným osivem nebo přežívá na posklizňových zbytcích v podobě trvalých výtrusů. Z těchto zdrojů se šíří primární infekce na řepku. V případě kontaminace osiva patogenem a příznivých podmínek pro jeho vývoj může dojít k infekci a odumření vzcházejících rostlin. Během vegetace se původce choroby přenáší větrem a deštěm pomocí konidií. Do rostliny proniká patogen průduchy nebo přímo přes voskovou vrstvičku. K rozvoji nákazy přispívá teplé (17–25 °C) a vlhké počasí. Poškozená pletiva (mechanicky, déšť, kroupy, patogen) a stárnoucí pletiva jsou napadána více.

Houby rodu Alternaria napadají především pletiva fyziologicky odumřelá, poškozená a stárnoucí pletiva. Ztráty na výnosu nejsou kvantifikovány. Riziko ztrát se zvyšuje u dlouho nesklízených plodin. Choroba je rozšířena na celém území ČR.

Monitoring patogenu se provádí přímo sledováním příznaků choroby v porostu.

Na základě vyhodnocení faktorů zvyšujících riziko infekce (teplota, déšť, poškození rostlinných pletiv) je možné předpokládat výskyt choroby. Metody prognózy nejsou v ČR k dispozici.

• Používání uznaného osiva ze zdravých semenných porostů.
• Včasná a důsledná likvidace napadených částí a posklizňových zbytků.
• Střídání plodin v dostatečných časových odstupech.
• Vhodný způsob závlahy.
• Nepřehnojování dusíkem a nepříliš husté porosty.
• Dostatečná vzdálenost rostlin v porostu od sebe. 
• Odplevelené porosty – aby docházelo k proudění vzduchu a snížila se vzdušná vlhkost.

Z nechemických variant jsou prokázány účinky v boji proti původci antagonistické mikroorganismy Bacillus spp. konkrétně B. megaterium a Trichoderma spp., dále byly prokázány účinky esenciálních olejů (např. Neem olej), extrakt z kopřiv nebo moření osiva v roztoku octa. Ty se aplikují zpravidla preventivně před výsadbou sazenic nebo v době výskytu prvních příznaků. Ošetření je nutné opakovat 1–2krát nebo dle potřeby v rozestupu 7–14 dní.

U řepky a hořčice se provádí preventivně nebo na počátku výskytu. Ochranu vzcházejících rostlin zajistí moření osiva. Ošetření osiva fungicidním mořidlem v případě zjištěné kontaminace osiva patogeny rodu Alternaria spp. vyšší než 20 %. Na kontaminaci osiva má vliv výskyt choroby na šešulích před sklizní. Podzimní výskyty choroby na listech nejsou zpravidla důvodem pro ošetření. U ošetření proti fomovému černání stonku na podzim je zpravidla zaznamenáván i vliv na snížení výskytu alternáriové skvrnitosti na listech. Ošetření v kvetení řepky proti bílé hnilobě řepky snižuje v závislosti na volbě přípravku, infekčním tlaku Alternaria spp. a době infekce výskyt alternáriové skvrnitosti brukvovitých. Fungicidní ošetření ke snížení napadení šešulí se provádí v kvetení řepky.
U brukvovité zeleniny je základem dodržování prevence. S ochranou je třeba začít již v době výskytu prvních příznaků napadení. V závislosti na tlaku choroby a průběhu počasí je ošetření nutno 1–2krát opakovat. Při nižším tlaku je možné použít kontaktní přípravky na bázi mědi. 

Opatření snižující poškození rostlinných pletiv mají dobrou účinnost. Silné poškození porostu nepříznivými povětrnostními vlivy v období dozrávání může snížit účinnost fungicidního ošetření v období kvetení.