Rostlinolékařský portál

slivoň švestka

Prunus domestica

čeleď: růžovité (Rosaceae)

Další české názvy: švestka, švestka domácí, slivoň domácí

EPPO kód: PRNDO

Popis

Slivoně dosahují výšky až 10 m jako keře či stromy s bohatě větvenou vejcovitou korunou. Hnědošedá matná borka kmene mírně podélně rozpraskává. Letorosty zelené barvy jsou chlupaté až olysalé. Starší větévky jsou lysé, červenohnědé až fialovohnědé. Listová čepel je obvejčitá až podlouhle vejčitá, dlouhá obvykle 4–8 cm, na bázi klínovitě zúžená a na okraji pilovitě zubatá. Svrchní strana čepele je lysá nebo roztroušeně chlupatá, zatímco světlejší spodní strana je roztroušeně chlupatá až olysalá. Na řapíku dlouhém až 2 cm se obvykle vyskytují 1–2 žlázky. Květy široké 1,5–2,5 cm vyrůstají po (1–)2(–3). Kališní lístky jsou roztroušeně krátce chlupaté. Plodem je podlouhle vejcovitá až elipsoidní ojíněná peckovice modré až modročerné barvy. Pecka s drsným povrchem je od dužniny většinou snadno oddělitelná. Slivoň kvete v dubnu a květnu současně s rašícími listy.

Nároky na stanoviště

Slivoni vyhovují pahorkatiny s nadmořskou výškou 300–500 m a s průměrnými ročními srážkami 500–700 mm. Daří se jí na středně těžkých půdách s neutrální reakcí a dostatkem živin. Nesnáší suché půdy a půdy s vyšší hladinou podzemní vody (do 80 cm), avšak dostatečná půdní vlhkost je nutná. Mrazy snáší dobře, ale zejména v inverzních polohách bývá poškozována jarními mrazy.

Odkazy a použité zdroje

Hejný, S., Slavík, B. (ed.). Květena České republiky. 3. 2. vyd. Praha: Academia, 2003. ISBN 80-200-1090-4

Hluchý, M. Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné: ochrana ovocných dřevin a révy vinné v integrované produkci. Brno: Biocont Laboratory. 1997

Metodika IOR –⁠ slivoň

Pěstební opatření

Pěstitelské postupy

Volba pozemku

Poloha pozemku

Poloha pozemku pro výběr sadů je činitelem, který trvale ovlivňuje konečné výsledky a rentabilitu produkce a který je současně jen velmi obtížné a finančně nákladné ovlivnit následně zavedením dalších pěstebních opatření (např. vybudování protimrazových systémů v inverzních lokalitách). Pro správný výběr polohy je třeba brát v úvahu požadavky jednotlivých komodit na klimatickou charkteristiku stanoviště (průměrná teplota, srážky, frekvence výskytu pozdních jarních mrazíků), maximální výšku podzemní vody apod.
Tolerance k méně příznivým vlastnostem polohy pozemku je významným způsobem ovlivněna odrůdou, případně podnoží nebo způsobem pěstování. Tyto faktory tak mohou do jisté míry i eliminovat nebo omezit vliv méně vhodné lokality.
Slivoně vyžadují průměrnou roční teplota nad 7°C, 550 – 750 mm srážek, nejvyšší hladina spodní vody cca 1 m. Nejlepších výsledků dosahují v oblastech s nadmořskou výškou do 350 m.n.m.. Ze slivoní mají švestky vyšší požadavky na vlhkost půdy a na vyšší vzdušnou vlhkost.

Abiotické faktory

Fe-deficientní chloróza, horkostně suchostní zdvojení plodů peckovin, krupobitní poškození plodů peckovin, sluneční úžeh plodů peckovin

Ochrana proti chorobám

drobná skvrnitost listů slivoně, moniliová hniloba plodů peckovin, puchrovitost švestky, rzivost peckovin, suchá skvrnitost listů peckovin, virové neštovice peckovin, červená skvrnitost listů slivoně

Ochrana proti škůdcům

bekyně zlatořitná, bourovec prsténčivý, bělásek ovocný, mšice bodláková, mšice slívová, mšice švestková, obaleč pupenový, obaleč růžový, obaleč švestkový, pilatka ovocná, pilatka švestková, pilatky na slivoni, puklice švestková, píďalka podzimní, přástevník americký, svilušky , tmavoskvrnáč zhoubný, zobonoska ovocná, štítenky

Regulace plevelů

Další prostředky na OR

Regulace růstu

V zemědělství je užívána řada účinných látek s morforegulačním účinkem.