Rostlinolékařský portál

Rybíz, angrešt.

Tělo vlnovníků je bělavé, protáhlé, se dvěma páry nohou na hlavohrudi. Samičky jsou dlouhé 0,2 mm, samečci kratší.

Na černém rybízu kulovitě zduřelé pupeny, zvlášť nápadné po opadu listí na podzim, v zimě a na jaře před rašením. Na jaře se nerozvinou, hnědnou, zasychají a opadávají. 
Na červeném a bílém rybízu a na angreštu se pupeny deformují nevýrazně. Nemají kulovitý tvar. Na jaře se nerozvinou, zaschnou a odumřou.

Vlnovníci se po přezimování začínají v pupenech rozmnožovat při průměrné teplotě nad 5 °C. V jednom pupenu bývá několik tisíc vlnovníků. Pupeny začínají opouštět při teplotě nad 18 °C, obvykle ve druhé polovině března. Opouštějí je nejintenzivněji v období od poloviny dubna do poloviny června, hlavně za teplého a slunného počasí. Soustřeďují se v úžlabí listů a na vegetačních vrcholech, sají na listech a napadají zakládající se nové pupeny, v nichž přezimují.  
Napadené pupeny se začínají deformovat a u černého rybízu zvětšovat od poloviny srpna. Šíří se aktivně přelézáním a pasivně napadenou sadbou. Roznáší je též vítr, hmyz, ptáci apod.

Úroda se snižuje, keře oslabují a hynou. Vlnovník rybízový přenáší virovou chorobu nazvanou zvrat černého rybízu.

Vlnovník rybízový (Cecidophyopsis ribis) je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy IV, části J (týkající se rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem na ovocných rostlinách rybízu (srstky) (Ribes spp.) s prahovou hodnotou pro tyto rostliny 0 %.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních výskytů škůdců nebo prvních příznaků poškození škůdci. 
Odběr listů ve výsadbě a zjištění počtu pohyblivých stadií (nymf a dospělců) pod binokulární lupou v laboratoři.

Dle výskytu v předchozím roce.

• Podpora predátorů a parazitoidů. 
• Vysazovat jen zdravou, roztoči nenapadenou sadbu.  
• Školky a nové výsadby zakládat ve vzdálenosti nejméně 500 m od napadených keřů. 
• Keře pravidelně kontrolovat. 
• U napadených keřů každým rokem ořezávat výhonky s hálkami. 
• Keře s více než 12 % napadených pupenů se doporučuje likvidovat, protože není naděje na jejich ozdravění.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

První ošetření v době praskání pupenů, druhé ošetření těsně před rozkvětem rybízu a třetí po sklizni. Ošetření za teplého slunného počasí, při teplotě nad 18 °C.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním úč. látek akaricidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní - neošetřenou variantou.