Rostlinolékařský portál

Broskvoň (P. persica), slivoň (Prunus domestica), třešeň (Prunus cerasus), meruňka (P. armeniaca) a další dřeviny rodu Prunus spp. i střemchy (P. padus) a jeřáb obecný (Sorbus aucuparia).

Nejprve oranžové až červenavé tmavěji lemované okrouhlé skvrnky na listech, které postupně splývají, nekrotizují a pletivo uvnitř vypadává (vzniká dírkovitost listů). Silně napadené listy opadávají. Patogen vedle listů může napadat i další rostlinné části – výhony, pupeny, případně i plody. Na infikovaných výhonech se objevují, obyčejně hned pod pupeny, tmavofialové, později hnědnoucí nekrotizující skvrny. 
Napadené pletivo často reaguje na infekci tvorbou kleje a může se také stát vstupní branou pro další dřevokazné mikroorganismy (např. houby rodu Leucostoma). Spolu s výhony houba napadá i dormantní pupeny, které odumírají. Na plodech patogen způsobuje zpočátku drobné, nachové skvrnky, které však postupně s růstem plodu splývají, zvětšují se a hnědnou až černají. Skvrny se pak dále propadají a korkovatí, přičemž se často trhá a praská pletivo na jejich povrchu a na přechodu mezi zdravou a napadenou částí, dužnina pod nimi korkovatí.

Příznaky napadení lze zaměnit s poškozeními způsobenými listožravými škůdci nebo s příznaky bakteriální skvrnitosti vyvolanou Pseudomonas syringae. 

Houba přezimuje v napadených pletivech, na nichž vytváří konidie. Ty jsou značně životaschopné a uchovávají si klíčivost po dlouhou dobu. Spory jsou schopné klíčit již za velmi nízkých teplot (uvádějí se teploty mírně nad bodem mrazu 2–4 °C), takže houba může v případě teplých mokrých zim způsobovat i infekce pupenů. V průběhu vegetace se houba šíří konidiemi. Rozvoj a šíření infekce významně podporují dešťové srážky.

Při silném napadení dochází k předčasnému opadu listů, což může vést k namrzání špatně vyzrálého dřeva. Napadené plody nejsou konzumně využitelné. Napadené dormantní pupeny neprorůstají.

Přítomnost infekčního zdroje se sleduje monitorováním výskytu napadení na listech, případně výhonech a pupenech.

Nejsou vypracovány modely pro stanovení podmínek infekce. Je třeba sledovat předpověď a průběh počasí, deštivé období zvyšuje riziko výskytu napadení, stejně jako teplý vlhký průběh zimy může podporovat napadení pupenů.

V případě zaznamenaného výskytu infekčního zdroje lze při deštivém průběhu počasí očekávat riziko vzniku infekce. Napadení výhonů a teplý průběh zimy zvyšují riziko napadení dormantních pupenů.

Základem ochrany jsou preventivní pěstební opatření a postupy. Významná jsou všechna opatření, která zajišťují plnou vitalitu stromů a redukují vhodnost podmínek pro šíření.

• Volba vhodného stanoviště (dostatečně vzdušné lokality, vyloučení vlhkých a uzavřených lokalit, vlhkých a studených půd a mrazových poloh).
• Vyrovnaná výživa (rozbory půdy a listů, nepřehnojovat dusíkem).
• Vzdušnost porostu (spon, pěstební tvar).
• Kvalitně provedený řez (zapěstování a péče o korunu, nepřehoustlé koruny rychleji osychají, což omezuje vhodné podmínky pro rozvoj choroby).
• Dle možnosti upřednostnění méně náchylných odrůd při výsadbě nových sadů.
• U třešní a višní při ošetření proti skvrnitosti listů upřednostnit přípravky s vedlejší účinností proti suché skvrnitosti listů (dírkovitosti).
• Proti odumírání pupenů aplikovat již na podzim nebo časně na jaře ošetření měďnatými fungicidy.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

V případě teplého a vlhkého průběhu zimy ošetření měďnatými fungicidy omezí napadení pupenů, během vegetace ošetřovat především v průběhu deštivého počasí, ošetření opakovat v cca 10–14 denním intervalu.

Fungicidy používané proti monilióze nebo skvrnitosti listů třešní zlikvidují původce této choroby. Lze využít přípravky na bázi myclobutanilu, či vedlejší účinnosti látek dithianon, trifloxystrobin, mancozeb aj.

Rezistence nebyla prokázána.

Provede se za cca 3–4 týdny po ukončení systému ošetřování při využití tříbodové stupnice: 1– velmi dobrá účinnost, 2 –uspokojivá účinnost, 3– neuspokojivá účinnost.