Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

třešeň ptačí
Prunus avium

čeleď: růžovité (Rosaceae)

Další české názvy: třešeň obecná, třešeň ptáčnice, ptáčnice, třešeň ptačinka

Vědecká synonyma: Cerasus avium, Prunus cerasus subsp. avium

EPPO kód: PRNAV

Popis
Třešeň ptačí patří mezi středně velké stromy s košatou korunou a rovným kmenem. Dožívá se 150–200 let. Dorůstá výšky 25–35 m a průměru kmene až 1 m. Kmen s červenohnědou až fialovohnědou borkou, jež se odlupuje v příčných pásech a ve stáří podélně praská. Čepel listů je ve tvaru obvejčitá až eliptická, na líci matná, obvykle 8–14 cm dlouhá a na okraji pilovitá. Na řapíku se nalézá při bázi čepele pár červených žláznatých bradavek. Květy jsou uspořádány po 2–6 ve zdánlivých okolících. Koruna bílá či zřídka slabě narůžovělá. Plodem je dlouze stopkatá červená až černá dužnatá kulovitá peckovice. Kulovitá až vejcovitá pecka má hladký povrch a světle hnědou barvu. Třešeň kvete v dubnu až květnu v době před či současně s rašením listů.
Nároky na stanoviště
Třešeň se řadí mezi světlomilné dřeviny, jež snášejí pouze mírný zástin. Bez dostatečného prosvětlení koruny zastíněné části nekvetou, chřadnou a usychají. Dobře se jí daří na hlubších a výživných hlinitých až hlinitopísčitých půdách s pH 6–7. Třešeň není příliš náročná na vláhu, naopak nesnáší v létě vysychající či zamokřené a zaplavované půdy. Je velmi citlivá vůči pozdním jarním mrazům. Bývá vysazována až do nadmořské výšky 650 m s průměrnými ročními srážkami do 800 mm, avšak intenzivní sady se zakládají ve výškách od 200–400 m se srážkami do 700 mm a průměrnou roční teplotou nad 7,5 °C. Třešeň roste i v oblastech se znečištěným ovzduším.
Odkazy a použité zdroje
Hluchý, M. Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné: ochrana ovocných dřevin a révy vinné v integrované produkci. Brno: Biocont Laboratory. 1997
Úradníček, L. Dřeviny České republiky. 2., přepracované vydání. Kostelec nad Černými lesy. Lesnická práce, 2009. ISBN 978-80-87154-62-5

Metodika IOR –⁠ třešeň a višeň

Pěstební opatření
Pěstitelské postupy
Volba pozemku
Poloha pozemku
Poloha pozemku pro výběr sadů je činitelem, který trvale ovlivňuje konečné výsledky a rentabilitu produkce a který je současně jen velmi obtížné a finančně nákladné ovlivnit následně zavedením dalších pěstebních opatření (např. vybudování protimrazových systémů v inverzních lokalitách). Pro správný výběr polohy je třeba brát v úvahu požadavky jednotlivých komodit na klimatickou charkteristiku stanoviště (průměrná teplota, srážky, frekvence výskytu pozdních jarních mrazíků), maximální výšku podzemní vody apod. 
Tolerance k méně příznivým vlastnostem polohy pozemku je významným způsobem ovlivněna odrůdou, případně podnoží nebo způsobem pěstování. Tyto faktory tak mohou do jisté míry i eliminovat nebo omezit vliv méně vhodné lokality.

Třešně – průměrná teplota nad 7,5 °C, 500 – 700 mm srážek, nejvyšší hladiny spodní vody 1,8 m, pH 5,5 – 7,5. Nadmořská výška optimálně do 350 m.n.m. Třešně vyžadují teplé polohy, spíše lehčí půdy, na zamokřených stanovištích a při vyšší hladině spodní vody namrzají, trpí klejotokem a chorobami dřeva a kůry a celkově špatně prospívají. Je nezbytné vyloučit z pěstování mrazové kotliny a lokality otevřené chladným větrům, neboť třešně jsou citlivé na namrzání dřeva, pupenů i květů. 
Višně – průměrná roční teplota nad 7°C, 450 – 700 mm srážek, hladina spodní vody cca 1,8 m, půdní reakce 5,0 – 8,0. Optimální polohy pro pěstování višní se shodují s polohami vhodnými pro třešně.
Abiotické faktory
krupobitní poškození plodů peckovin, vlhkostní praskavost plodů třešně, zmrznutí květů peckovin
Ochrana proti chorobám
glomerelová hniloba třešní, moniliová hniloba plodů peckovin, skvrnitost listů třešně, suchá skvrnitost listů peckovin, valsová korová nekróza peckovin
Ochrana proti škůdcům
bělásek ovocný, křísek zelenavý, mšice třešňová, obaleč jabloňový, obaleč pupenový, obaleč růžový, pilatka ovocná, pilatka třešňová, píďalka podzimní, přástevník americký, svilušky , tmavoskvrnáč zhoubný, vrtule třešňová, zobonoska ovocná
Regulace plevelů
Další prostředky na OR
Regulace růstu
V zemědělství je užívána řada účinných látek s morforegulačním účinkem.