Rostlinolékařský portál
třešeň višeň
Prunus cerasus
čeleď: růžovité (Rosaceae)
Další české názvy: višeň, višeň obecná, višeň sladkovišeň
Vědecká synonyma: Cerasus vulgaris, C. acida
EPPO kód: PRNCE
Popis
Višeň patří mezi středně velké keře nebo stromy s kulovitou korunou, jež dorůstají až do výšky 15 m. Kmen s tmavohnědou borkou, jež se odlupuje v různě širokých pásech. Později je borka nepravidelně rozpukaná. Čepel listů je ve tvaru obvejčitá až eliptická, na líci tmavozelená, lysá a někdy slabě lesklá, obvykle 5–8 cm dlouhá a na okraji pilovitá. Spodní strana čepele je světlejší, matná, roztroušeně chlupatá až olysalá. Na řapíku se nalézají při bázi čepele 1–2 žláznaté bradavky, zřídka je řapík bez žlázek. Květy jsou uspořádány obvykle po 2–4 ve zdánlivých okolících. Bílá koruna má 2–3 cm v průměru. Kališní lístky bývají na okraji žláznatě pilovitě zubaté. Plodem je dlouze stopkatá červená až černá nebo žlutavá až oranžová dužnatá kulovitá peckovice. Kulovitá až vejcovitá pecka má hladký povrch a je hůře oddělitelná od plodní stopky. Višeň kvete v dubnu až květnu.
Nároky na stanoviště
Višeň není ve srovnání s třešní tolik náročná na podmínky prostředí. Vyhovují jí střední písčitohlinité půdy dostatečně zásobené vápníkem. Stejně jako třešeň nemá ráda studené a uzavřené polohy. Daří se jí zejména na jižních a západních svazích.
Odkazy a použité zdroje
Hejný, S., Slavík, B. (ed.). Květena České republiky. 3. 2. vyd. Praha: Academia, 2003. ISBN 80-200-1090-4
Hluchý, M. Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné: ochrana ovocných dřevin a révy vinné v integrované produkci. Brno: Biocont Laboratory. 1997
Metodika IOR – třešeň a višeň
Poloha pozemku
Poloha pozemku pro výběr sadů je činitelem, který trvale ovlivňuje konečné výsledky a rentabilitu produkce a který je současně jen velmi obtížné a finančně nákladné ovlivnit následně zavedením dalších pěstebních opatření (např. vybudování protimrazových systémů v inverzních lokalitách). Pro správný výběr polohy je třeba brát v úvahu požadavky jednotlivých komodit na klimatickou charkteristiku stanoviště (průměrná teplota, srážky, frekvence výskytu pozdních jarních mrazíků), maximální výšku podzemní vody apod.
Tolerance k méně příznivým vlastnostem polohy pozemku je významným způsobem ovlivněna odrůdou, případně podnoží nebo způsobem pěstování. Tyto faktory tak mohou do jisté míry i eliminovat nebo omezit vliv méně vhodné lokality.
Třešně – průměrná teplota nad 7,5 °C, 500 – 700 mm srážek, nejvyšší hladiny spodní vody 1,8 m, pH 5,5 – 7,5. Nadmořská výška optimálně do 350 m.n.m. Třešně vyžadují teplé polohy, spíše lehčí půdy, na zamokřených stanovištích a při vyšší hladině spodní vody namrzají, trpí klejotokem a chorobami dřeva a kůry a celkově špatně prospívají. Je nezbytné vyloučit z pěstování mrazové kotliny a lokality otevřené chladným větrům, neboť třešně jsou citlivé na namrzání dřeva, pupenů i květů.
Višně – průměrná roční teplota nad 7°C, 450 – 700 mm srážek, hladina spodní vody cca 1,8 m, půdní reakce 5,0 – 8,0. Optimální polohy pro pěstování višní se shodují s polohami vhodnými pro třešně.
Abiotické faktory
krupobitní poškození plodů peckovin, vlhkostní praskavost plodů třešně, zmrznutí květů peckovin
Ochrana proti chorobám
glomerelová hniloba třešní, moniliová hniloba plodů peckovin, skvrnitost listů třešně, suchá skvrnitost listů peckovin, valsová korová nekróza peckovin
Ochrana proti škůdcům
bělásek ovocný, křísek zelenavý, mšice třešňová, obaleč jabloňový, obaleč pupenový, obaleč růžový, pilatka ovocná, pilatka třešňová, píďalka podzimní, přástevník americký, svilušky , tmavoskvrnáč zhoubný, vrtule třešňová, zobonoska ovocná
Regulace růstu
V zemědělství je užívána řada účinných látek s morforegulačním účinkem.
Rostlinolékařský portál se načítá...