Rostlinolékařský portál

Botanické druhy begónií jsou rozšířeny především v tropických a subtropických oblastech Afriky, Ameriky a Asie V původních oblastech výskytu jsou begónie vytrvalé rostliny, v našich podmínkách se pěstují jako letničky či pokojové rostliny.
Do rodu Begonia je zařazeno více než 1500 druhů, které jsou rozděleny do 56 sekcí. Jedná se o byliny či polokeře se vzpřímeným, převislým nebo liánovitým růstem, s tvarově i velikostně rozmanitými listy, s jednoduchými nebo dlanitě laločnatými čepelemi a dlouhými řapíky. Čepele listů, i další části, mohou být pokryty trichomy. Květenství se zakládá v úžlabí, nebo na koncích výhonů. Květy jsou jednopohlavné, v květenství se mohou vyskytovat samčí květy s velkým počtem tyčinek i samičí květy s trojkřídlým semeníkem. Jednoduché, poloplné a plné květy jsou různých barev – bílé, žluté, oranžové, růžové až červené. Plodem je obvykle trojkřídlá tobolka s mnoha drobnými semeny. Rozmnožují se listovými či vrcholovými řízky, některé semenem. V zahradnické produkci se rozlišují begonie okrasné listem a květem.
Begónie jsou využívány v interiérech jako hrnkové rostliny (Begonia elatior-hybridy, B. boweri, B. hydrocotylifolia, B. manicata), balkonové rostliny (Begonia ×tuberhybrida, B. boliviensis, B. sutherlandii), záhonové rostliny (Begonia ×tuberhybrida, B. semperflorens), případně jako prvek mobilní zeleně (B. fuchsioides).
begónie hlíznatá 
Begonia tuberhybrida 
Bylina vytrvávající hypokotylní hlízou plochého nebo miskovitého tvaru. Lodyha 30–40 cm vysoká a chloupkatá. Listy jsou nesouměrně srdčité, ostře špičaté, čepel řídce chloupkatá s okrajem zubatým, zelená, výjimečně hnědočervená. Chudé květenství, zpravidla složené z 1 květu samčího a 1–2 květů samičích. Květy velké, často hustě plné, popř. poloplné s okvětními lístky hladkými, zkadeřenými nebo třepenitými. Barva květů je variabilní, od bílé, žluté, žlutooranžové, oranžové, růžové, lososové, rumělková po šarlatově červenou. Kvete od (června–) července do září (–října). 
Původem hybridogenní druh vznikl umělým křížením mnoha planých druhů pocházejících z Jižní Ameriky (Bolívie, Peru aj.) v 19.stol. Pěstují se na záhonech, terasách, v okenních truhlících, a na balkónech. Rostliny nejsou mrazuvzdorné, pěstují se opakovaně z hlíz.
begónie stálekvětá 
Begonia x hortensis syn. Begonia semperflorens 
Bylina nižšího vzrůstu, 15–25 cm vysoká, hustě rozvětvená. Lodyha je lysá, listy nesouměrně srdčité, tuhé, lesklé, podle kultivarů různobarevné – zelené, zelenohnědé, bronzové nebo karmínově červené. Květy jednotlivé nebo v chudých květenstvích, drobné, růžové, červené nebo bílé v různých odstínech, samčím květy se 4, samičí květy s 5 okvětními lístky. Kvete od května do října. 
Pěstuje se jako letnička. Využívá se jako hrnková rostlina, obruba záhonů, výzdoba hrobů nebo v parcích, kde tvoří plošné květinové ornamenty. Původem hybridogenní druh vznikl umělým mnohonásobným křížením mnoha planých druhů pocházejících z J Ameriky (Brazílie).