Rostlinolékařský portál

Callistephus chinensis.

Patogen se nepohlavně rozmnožuje makrokonidiemi, mikrokonidiemi a chlamydosporami. Ve sporodochiích se tvoří přímé až mírně zahnuté makrokonidie, převážně se 3 přepážkami (až 5). Na vzdušném myceliu se tvoří obvykle četné jednobuněčné, oválné, eliptické až ledvinovité mikrokonidie. Chlamydospory se tvoří terminálně nebo interkalárně, jednotlivě nebo v párech či řetízcích.

K infekci aster může docházet kdykoliv, od výsevu až do konce vegetace. Houba způsobuje padání klíčních rostlin, vadnutím dospělých rostlin a zahníváním řezaných květů během transportu a uskladnění. U mladších sazenic (cca 5 cm) se nemusejí vyskytovat specifické příznaky, pouze hnědnutí a odumírání bazálních listů, potlačení růstu, opad listů během teplých dnů, případně nedostatečné vybarvení listů. Pro větší sazenice (cca 10 cm) jsou typické černé proužky na stonku a odumírání listů, případně výhonů. 
U sazenic vysazených do infikované půdy se při vyšších teplotách obvykle objevuje černání báze stonku a na jedné straně stonku listy odumírají. Za suchého počasí mohou být stonky tvrdší a dřevnatější než u zdravých rostlin. Za vlhka se na stoncích, těsně nad úrovní půdy, tvoří povlak mycelia a konidií fusaria. Kořenový systém infikovaných rostlin je obvykle velmi slabý, nebo jsou kořeny zcela rozloženy.  
U dospělých rostlin se napadení projevuje většinou jen na části rostliny. Polovina čepele listů žloutne a nekrotizuje. V počátečním stadiu onemocnění je vnější část stonku beze změn, na průřezu je viditelné zhnědnutí svazků cévních a nekróza vnitřních pletiv postupující k povrchu stonku. Později může být báze stonku, většinou na jedné straně, skvrnitě antokyanově nebo hnědě zbarvena. Pro fusariové vadnutí je typická postupná změna zbarvení stonku postupující od báze až k vrcholu. Zasaženy mohou být jednotlivé stonky či celá rostlina.

Podobné symptomy jako F. oxysporum f.sp. callistephi způsobuje houba Verticillium sp. Astry mohou být napadeny i několika dalšími druhy fusarií (F. lateritium a F. culmorum), která napadají bázi stonku. Na povrchu stonku se tvoří černé léze a změna zbarvení a nekrotizace pletiv postupuje z povrchu ke středu stonku. Napadené rostliny se často vyvracejí a leží na povrchu půdy. Za dlouhotrvajícího deštivého počasí se na napadeném stonku vytváří nažloutlý až načervenalý povlak rozmnožovacích orgánů houby.

Patogen přezimuje na napadených zbytcích a v půdě myceliem či chlamydosporami. Během vegetace se šíří konidiemi, které jsou přenášeny vzdušnými proudy či splavovány vodou a infikují půdu či infikují semena. Patogen je přenosný osivem.

Fusarium oxysporum f.sp. callistephi patří k nejzávažnějším původcům onemocnění aster a opakovaný výskyt může zcela znemožnit jejich pěstování. Astry mohou být napadeny po celou dobu vegetace, průběh onemocnění může být akutní či chronický. Při výskytu fusariového vadnutí je nutné přerušit pěstování na stejné ploše na nejméně 4–5 (7) let.

Kosmopolitní.

Výběr rezistentních kultivarů (červené kultivary jsou považovány za méně náchylné k napadení než bílé a růžové), předpěstování sazenic ze zdravého osiva v desinfikovaném substrátu, vyrovnaná výživa, zejména dostatek draslíku a vápníku. Jednotlivé vadnoucí rostliny je nezbytné z porostu odstranit i s půdou a místa po odstraněných rostlinách i okolní rostliny ošetřit fungicidem a po 4 týdnech ošetření opakovat.

I. Šafránková, MENDELU