Rostlinolékařský portál

Ovocné a jiné listnaté dřeviny.

Dospělci mají protáhlé štíhlé tělo, 3,5–4 mm dlouhé, žlutozelené. Hlava je dopředu úhlovitě povytažená a je širší než přední část hrudi. Průsvitné krovky přesahují svou délkou zadeček.

Na líci listů ovocných stromů, hlavně jabloní, bělavě žluté skvrnky. Nejprve se objevují kolem hlavní žilky, později po celé listové ploše.

Podobně na jabloních a třešních škodí křísek bělostný (Cicadella stellulata) a na jabloních a peckovinách křísek šípkový (Typhlocyba rosae).

Dospělci i larvy a nymfy sají na spodní straně listů od července do podzimu. Do roka se vyvine několik od sebe nezřetelně oddělených pokolení. Biologie kříska zelenavého není dostatečně prozkoumána.

Při silném napadení ovoce špatně vyzrává. Po několik let za sebou opakované napadení ve větší intenzitě způsobuje oslabení dřevin a snížení ročních přírůstků.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních výskytů škůdců nebo prvních příznaků poškození škůdci.

Dle výskytu v předchozím roce.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Ošetřuje se v případě škodlivého výskytu křísků. Ošetření se podle potřeby opakuje.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním úč. látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.