Rostlinolékařský portál

Vždyzelené dřevité liány, šplhají pomocí příčepivých kořenů. Listy střídavé, jednoduché. Květy oboupohlavné, pětičetné, v okolících. Plodem je bobule se 3–5 semeny.
Existuje 5 druhů.
břečťan kavkazský 
Hedera colchica 
Popínavá dřevina, tvoří příčepivé vzdušné kořeny, kterými je schopna držet se podkladu a šplhat po kůře stromů, skalách nebo zdech, dorůstající do délky 10–20 m. Sterilní výhony jsou tenké, fertilní výhony silnější, dosahují až 1 cm v průměru a juvenilní výhony jsou žlutohnědě chlupaté. Listy jsou kožovité, neopadavé, řapíkaté, na sterilních výhonech široce vejčité až kosníkovité, poměrně velké, dosahují délky až okolo 20 cm a 17 cm šířky, na bázi jsou srdčité, klínovité či až uťaté, většinou celokrajné nebo vzácněji pouze nevýrazně 3–5laločné, na vrcholu špičaté či zašpičatělé, na líci lysé, na rubu roztroušeně chlupaté, listy na fertilních výhonech jsou kopinaté až vejčité, někdy až kosníkovité či kosočtverečné. Květenstvím je 12–35květý okolík, květy jsou obvykle oboupohlavné; kališní lístky jsou vejčitě trojúhelníkovité, 1–1,5 mm dlouhé, špičaté, korunní lístky jsou podlouhle vejčité, 4–4,5 mm dlouhé, žlutozelené. Plody jsou ve zralosti černé, dosahují 10–13 mm v průměru. 
Pěstován jako okrasná dřevina. Existuje velké množství kultivarů, odlišují se vzrůstem, tvarem, velikostí a zbarvením listů. 
Oblast rozšíření: Malá Asie, Kavkaz břečťan popínavý
Hedera helix
Plazivá nebo pnoucí se liána 5–30 m dlouhá. Kvetoucí větve převislé, obloučnatě vystoupavé. Listy kožovité, celokrajné, na líci matně tmavozelené s bělavou žilnatinou, na rubu žlutozelené, na sterilních (popínavých, plazivých) větvích dlanitě troj- až pětilaločné, 4–10 cm dlouhé, na plodonosných větévkách podlouhle vejčité až vejčitě kopinaté. Letorosty šedavé, hvězdovitě chlupaté. Květy zelenavé, stopky květenství chlupaté hvězdovitými trichomy. Kvete IX–X. Bobule kulovitá, modročerná, asi 0,6 cm v Ø. 
Oblast rozšíření: Evropa, Malá Asie, Kavkaz.