Rostlinolékařský portál

​oman pravý (Inula helenium)
Vytrvalá bylina, oddenek je hlízovitě ztlustlý, rozvětvený. Lodyha je přímá 0,6–2,50 m vysoká na bázi dřevnatějící, rýhovaná, odstále chlupatá, někdy plstnatá, nahoře chudě větvená, načervenalá až tmavě červená. Dolní listy dlouze řapíkaté, eliptické až široce vejčité, v křídlatých řapících klínovitě zúžené, tupě zubaté. Lodyžní listy jsou široce vejčité, objímavé nebo sbíhavé. Všechny listy krátce chlupaté na líci, na rubu šedoplstnaté. Kvete v červenci až srpnu, květy jsou uspořádány do jednotlivých žlutých úborů na konci větví. Jazykovité květy jsou samičí, trubkovité obojaké. Plodem je pětižeberná hnědá nažka s drsnými štětinkami. 
V ČR odedávna pěstovaný a zplanělý místy, v oblasti Karpat v lužních lesích, pobřežních houštinách a na mokrých loukách.  Oman je významná bylina s hlavním účinkem na dýchací cesty, kde funguje jako silná expektorancia a antimikrobiální prostředek. Zároveň podporuje trávení, imunitu, působí protizánětlivě a může pomoci i s kožními nebo parazitárními problémy. Jde o účinnou, ale poměrně „silnou“ léčivku, a proto vyžaduje opatrnost v dávkování i kontraindikace.

Ruderální stanoviště, pobřežní porosty nižších nadmořských výšek. Ojediněle i v horách.

Roztroušeně se vyskytující druh, který příležitostně zplaňuje, a to nejčastěji v blízkosti dřívějšího pěstování. Nevytváří souvislé porosty jako můžeme pozorovat u podobného kolotočníku ozdobného.