Rostlinolékařský portál

Patří k všežravým živočichům. Nejvíce škodí na: řepka olejka, hořčice, řepa cukrovka a krmná, slunečnice; příležitostně: kmín, brambory, konopí seté, luskoviny, obilniny, pícní a trávníkové trávy, okrasné rostliny, plevelné rostliny. Živí se také odumřelými rostlinnými a živočišnými zbytky.

Okénkový a okrajový žír na listech. Silnější žilky zůstávají zachovány. Na kořenech a plodech jsou často hluboké otvory. Typické jsou dlouho viditelné lesklé slizové stopy.

Za vlhka, především na jaře, působí velmi významné škody.

• Množství úkrytu plžů redukuje mírně utužené, jemně zpracované a uválené výsevní lůžko. 
• Malé záhony je možné chránit ochrannými plůtky a bariérovými pásy z dusíkatého a páleného vápna.
• Podpora výskytu obratlovců živících se plži. 
• Vláčení ničí mnoho vajíček, případně i plžů a současně podporuje vysychání půdy.
• Neponechávat zbytky rostlin a zaorávat strniště jak podmítkou tak hlubokou orbou.

K přímé biologické ochraně se dnes využívá moluskoparazitické hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita.

Ochrana proti plžům se provádí přípravky nazvanými moluskocidy. Způsob chemické ochrany se volí podle zjištěné hustoty napadení na okrajové, pásové nebo celoplošné. K nevratnému poškození porostu dochází při vzcházení. Chemické ošetření se doporučuje přednostně aplikovat na okraje výsadeb vlhkých lokalit (v blízkosti vodních toků, příkopů, vlhkých remízků apod.). Celoplošné chemické ošetření porostů se má uskutečnit jen při zjevném škodlivém výskytu plžů. V opačném případě je ošetření neúčelné.