Rostlinolékařský portál

Pyracantha sp.

Kulovitá, 90–140 µm velká pseudoperithecia jsou roztroušena či uspořádána ve skupinách, vnořená v pletivu. Vřecka (60–90×8–14 µm) jsou cylindrická, bitunikátní, s 8 olivově-hnědými askosporami (8–14×3–7 µm). Konidie, které se tvoří během vegetace, jsou hnědé až olivově hnědé, hladké, přímé, s jednou přehrádkou, 7–11×14–34 µm velké.

Na líci listů se na jaře objevují světle zelené skvrny, na rubové straně se tvoří hnědozelené až sazovitě černé skvrny bez ostře ohraničeného okraje, někdy se čepel vyklenuje. Skvrny mohou být jednotlivé, nebo se slévat, na mladých listech často dosahují velikosti až 1,5 cm, na starších listech bývají skvrny menší. Infikované listy mohou hnědnout a předčasně opadávat. Skvrny se mohou tvořit i na květech, které opadávají, či na výhonech, kde vznikají nekrotické léze. Na povrchu infikovaných plodů se nejprve tvoří nenápadný, později tmavě zelený povlak mycelia s konidiofory a konidiemi, a následně pletivo plodu hnědne a praská, tvoří se strupovité zkorkovatělé skvrny. Na infikovaných výhonech se tvoří nekrotické léze.

Od konce října se tvoří v opadlých v infikovaných listech a plodech plodnice (pseudoperithecia). Houba přezimuje plodnicemi nebo myceliem ve výhonech a pupenech. Na jaře jsou z plodnic obsahujících aska s askosporami uvolňovány askospory a roznášeny větrem na mladé listy a kališní lístky a vyvolávají primární infekce. Rozrůstající se mycelium tvoří černé kruhovité skvrny, na nichž se tvoří konidiofory s konidiemi zajišťujícími šíření patogena během vegetace a nové infekce listů a plodů.

Onemocnění výrazně snižuje estetickou hodnotu hlohyně, opakované infekce mají za následek výrazné oslabení rostlin.

Evropa, Severní Amerika, Asie.

I. Šafránková, MENDELU