Rostlinolékařský portál

Platany (Platanus spp.), p. západní (P.occidentalis), p. východní (P.orientalis), p. javorolistý (P. x hispanica).

Na jaře nově vyrašené listy hnědnou a zasychají, zpočátku neopadávají, zůstávají viset na stromech a jsou nápadné. Při silné infekci zasychají i rašící výhony, v krajním případě se na víceletých větvičkách tvoří otevřené rakovinné nekrózy. Pokud se listy rozvinou, tak na jejich čepelích okolo žilnatiny vyrůstají nepravidelné skvrny, různé velikosti, často zasychají už v řapíku a následně opadávají. Na mladých větvičkách jsou hnědé nepravidelné nekrózy, pupeny se často vůbec nerozvinou, zasychají.

Záměna s jiným patogenem není známá, je možná s poškozením pozdními jarními mrazy, ale ve výjimečných případech.

Patogen přezimuje jako mycelium a v plodnicích v lézích na větvičkách, otevřených rakovinách a na opadaném listí. Přezimují perithecia, která dozrávají v zimě a na jaře se z nich uvolňují askospory. Tyto jsou zdrojem primární infekce nových mladých listů a letorostů. Současně zdrojem infekce mohou být i několikatileté rakovinné nekrózy, ve kterých patogen přežívá. Předpokladem pro nástup infekce je studené počasí na jaře těsně po vyrašení, kdy patogen kolonizuje a usmrcuje spící pupeny a borku letorostů. Pyknidy narůstají v rakovinných ranách a infikují rašící pupeny, listy a letorosty. Sekundární infekce vzniká prostřednictvím konidií, které se uvolňují z pyknid v nových lézích na větvičkách.

Výskyt se uvádí u všech věkových tříd, ale dominantní je u dospělých dřevin. Napadení má jarní sezónní průběh, většinou souvisí s chladným a studeným počasí v období rozvíjení listů. Většinou výskyt není každoroční a také intenzita choroby je velmi variabilní.

D. Palovčíková, MENDELU