Rostlinolékařský portál

Druhové spektrum hostitelských dřevin je u tohoto druhu relativně úzké. Tato žlabatka je troficky vázaná především na růže (nejčastěji na Rosa canina, ale také na R. subcollina, R. subcanina, R. pendolina atp.), ale také byla pozorována na druhu Prunus domestica. Jedná se o velmi hojný druh na celém území ČR.

Jedná se menší zástupce cca 2,3–3,0 mm velká. Hlava a hruď je tmavě hnědá až černá a velký zadeček hnědý až černý. Nohy jsou také hnědé, stejně jako dlouhá tykadla. 
Larvy jsou světle zbarvené, mají rohlíčkovitě prohnuté tělo a zřetelné hnědě oči. Jejich velikost je dána velikostí hálky, ve které se vyvíjí, jsou tedy cca 2 mm dlouhé.

Jedná se o zástupce, který je dobře determinovatelný dle vytvořených hálek, ale obecně se jedná o nejmenšího zástupce z předmětného rodu.

Na listech růží vznikají spíše menší (4,0–7,0 mm), houbovité, červené, či bledozelené hálky kulovitého tvaru. Tyto hálky jsou vždy umístěny na spodní straně listu hostitelské dřeviny, nebo na jeho okraji a jsou vždy přichyceny kratičkou stopkou k rostlině.

Tvorba charakteristických hálek jedinci toho druhu neumožňuje záměnu s jiným druhem, neboť jiné druhy žlabatek se soustředí na jinde lokalizovaná pletiva hostitelských dřevin, příp. jiné dřeviny. Druhy (D. fructuum, D. nervosa, D. mayri, D. rosae a D. spinosissimae) s podobnou potravní vazbou nejsou v podmínkách střední Evropy obvyklé a navíc je charakter hálky naprosto odlišný (D. mayri – hálky jsou intenzivně otrněné, D. nervosa – hálky jsou jednotlivě otrněné, D. rosae – hálky jsou intenzivně otrněné a jsou umístěny na větvičkách a výhonech atp.).

Přezimujícím stádiem tohoto druhu jsou larvy. Přezimují v hálkách, které jsou s listím opadané na půdní povrch. Na jaře se po zakuklení líhnou dospělci.

Významnější škody tímto zástupcem nejsou pozorovány. Problémem může být snížený estetický význam napadené rostliny.

• Výběr odolných druhů a kultivarů.
• Podpora zdravého růstu rostlin – správná výživa a péče o rostliny.
• Podpora přirozených nepřátel, predátorů a parazitoidů, včetně parazitických vosiček (např. rody Torymus a Eurytoma), které kladou vajíčka do larev žlabatky. Žlabatku napadají také různé druhy chalcidek, lumků a lumčíků aj.

• Odstraňování hálek. 
• Řez napadených větví.

Použití insekticidů se nedoporučuje především kvůli nízké účinnosti a negativnímu dopadu na necílové organismy. Pokud je nutné zasáhnout, je třeba aplikovat přípravky v době kladení vajíček (většinou brzy na jaře), což je však obtížně načasovatelné.

P. Martinek, MENDELU