Rostlinolékařský portál

Zástupci: dřepčík černý, dřepčík černonohý, dřepčík polní, dřepčík zelný, dřepčík Phyllotreta vittata.

Brukev řepka olejka, hořčice, brukvovitá zelenina a brukvovité plevele.

dřepčík černý
dřepčík černonohý
dřepčík polní
Brouk dlouhý 1,8–2,5 mm dlouhý. Tělo podlouhle oválné, klenuté. Krovky černé s žlutými proužky výrazně zahnutými dovnitř k bázi a k apexu. Tykadla nitkovitá. Holeně, chodidla a první čtyři články  žlutočervené (1. a 4. zahnědlý).
dřepčík zelný
Brouk dlouhý 2,4–3,1 mm. Tělo protáhlé, klenuté. Krovky černé se úzkými žlutými proužky. Ty jsou lehce dovnitř zahnuté při bázi a silněji u špice. Štít s kovovým leskem. Spodní strana brouka černá. Tykadla nitkovitá, první tři články žluté. Konce předních a prostředních stehen, holeně a chodidla žluté.

Záměna je možná mezi jednotlivými druhy dřepčíků. V praxi se nerozlišují druhy rodu Phyllotreta. Mohou se též zaměnit s dalšími druhy dřepčíků (např. d. rdesnový, d. řepný), kteří však na brukvovitých neškodí a mohou se vyskytovat na různých plevelech, zejména merlíkovitých. Z několika druhů dřepčíků tohoto rodu se na řepce olejné nejčastěji objevují na podzim dřepčík černý a dřepčík černonohý. Dřepčíci rodu Phyllotreta se mohou zaměnit s dřepčíkem olejkovým (Psylliodes chrysocephala chrysocephala), který je větší 3–4 mm. V praxi je možná záměna s brouky blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus), který má paličkovitá tykadla a neskáče.

brukvovita zelenina:

• Na listech vykousávají jamky nebo 1 až 3 mm dírky (tzv. okénkování). Ohroženy jsou rostliny při rostliny vzcházení nebo po výsadbě do vytvoření 2 pravých listů, nebo i později pokud trvá suché a teplé počasí. Při silném napadení rostliny zasychají. Mnohem větší poškození je u druhů bez voskové vrstvičky na listech (ředkvička, ředkev, pekingské zelí, tuřín, vodnice). 

Nepřímo škodí přenosem viróz (virová žlutá mozaika vodnice – TYMV). 
hořčice bílá, sareptská, řepka olejná: 

• Dospělci ožírají klíčním rostlinkám mělce pod povrchem půdy děložní lístky, rostliny nevzcházejí. U vzešlých rostlin vyžírají do listů mělké jamky nebo malé dírky 1–3 mm velké. Listy někdy mohou být hustě proděravělé, tzv. dírkování, rostliny zasychají a hynou.

Počáteční poškození na listech je nezaměnitelné. V případě, že mladé rostliny uhynou, je možno poškození zaměnit s poškozením způsobeným plži nebo v důsledku špatné klíčivosti vysetého osiva. Záměna může být také s padáním klíčních rostlin, které způsobují původci houbových chorob.

Přezimují brouci v travnatých a křovinných místech. Objevují se již v dubnu a napadají různé brukvovité rostliny. Samičky kladou vajíčka mělce do půdy a vylíhlé larvičky ožírají tenké kořínky brukvovitých rostlin. Jejich škodlivost je zanedbatelná. Dorostlé larvy se kuklí v půdě. V červenci a srpnu se líhnou brouci, kteří přijímají krátkou dobu potravu. Poté se stěhují na vlhká a stinná místa, kde přečkávají léto. Tyto úkryty opouštějí v září až říjnu. Na podzim perforují listy brukvovité zeleniny a později ozimé řepky. Dřepčíci mají 1 generaci do roka. 
Výskyt a škodlivost podporuje mimořádně teplé a suché počasí během vzcházení. Silná poškození mohou vzniknout během několika dní.

Dospělci těchto brouků patří k mimořádně závažným škůdcům vzcházející jarní i ozimé řepky a dalších brukvovitých plodin. Dřepčíci se mohou vyskytnout v mimořádně velkém množství. Škůdce je třeba pravidelně sledovat. Závažné poškození celého porostu může vzniknout během 2–3 dnů. Žír larev je hospodářsky nevýznamný.

brukvovitá zelenina: Pro monitoring dřepčíků jsou vhodné žluté misky. Dřepčíky lze v nachytaném materiálu snadno poznat a určovat. Výskyt neškodlivých druhů dřepčíků je v miskách malý. Podle náletu do misek lze zachytit velký nálet do porostů a upřesnit tak termín ošetření. 
Vizuální kontrolou vzcházejících porostů lze zjistit skákající brouky i první příznaky poškození. 
hořčice bílá, sareptská, řepka olejná: 
Výskyt brouků se zjišťuje na rostlinách za teplého slunečného počasí.

brukvovitá zelenina: 

• Více než 5 brouků / žlutou misku / den nebo 
• Více než 2 brouci / rostlinu. 

řepka olejná: 

• Výskyt 1 a více brouků na 1 m řádku ve vzcházejícím porostu je nutno považovat za nebezpečný. 
• Ztráta 25 % listové plochy ve fázi 09-15 BBCH. 

Delší období suchého a teplého počasí v době setí a vzcházení významně zvyšují nebezpečí závažného poškození porostu. Zvláště rostliny vzcházející z nemořeného osivo je nutno pravidelně každodenně za vhodných podmínek pro výskyt kontrolovat.

• Lapací rostliny – výskyt dospělců sníží obsev bloků zeleniny hořčicí, kterou dřepčíci preferují před tuhými listy většiny zelenin. 
• Jako lapací rostliny je možné využít i sklizené porosty zelenin, kde zůstane část dřepčíků – naředění početnosti. 
• Ponechání výdrolu řepek a pěstování meziplodin s hořčicí na okolních pozemcích snižuje výskyt na zelenině.
• Nebezpečí silného poškození hrozí zejména, pokud osetá plocha sousedí s pozemkem, na kterém byla v loňském roce řepka. 
• Nebezpečí poškození se ještě zvyšuje, pokud je na tomto pozemku ponechán její výdrol.
• Dospělce i larvy parazitují někteří blanokřídlí – lumčíci. Během přezimování bývají dospělci napadáni entomopatogenními houbami.

Brukvovitá zelenina – zakrytí porostu netkanou textilií zabrání kontaktu dospělců s listy.

Přirozenými nepřáteli dřepčíků jsou blanokřídlí parazitoidé Tersilochus sp. dále se larvami živí dravé ploštice, larvy zlatooček, některé druhy pavouků a střevlíkovitých. Z komerčních alternativ byly testovány preparáty na bázi entomopatogenních hub rodu Beauveria a Metarhizium nebo hlístovek rodu Steinernema a Heterorhabditis. Aby byly přípravky na bázi hub a hlístovek účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci. Z rostlinných pesticidů byly prokázány jisté účinky přípravků na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat.

Základní chemickou ochranou proti dřepčíkům je insekticidně mořené osivo (v současné době zakázáno). Výhodou moření byla především ochrana klíčících rostlin v půdě, které mohou být ještě před vzejitím silně poškozeny. I nejlepší mořidla ztrácí účinnost po 5–6 týdnech po zasetí. V současné době je možné ochránit vzcházející rostliny pouze opakovanou foliální aplikací insekticidů. Při intenzivním náletu dřepčíků do porostu je vzhledem k rychlosti vznikajících škod nutné opakovat ošetření v intervalu několika málo dnů.
Brukvovitá zelenina – Ošetření se provádí proti dospělcům před poškozením rostlin. Pyretroidy za vysokých teplot jsou málo účinné – aplikaci provádět v ranních hodinách. Účinnost zvýší tankmix s olejem.

AKTUALIZOVÁNO v roce 2023: Na základě výsledků výzkumu rezistecne se české populace dřepčíků rodu Phyllotreta (jasně převládající druh P. nigripes) jeví víceméně jako citlivé k pyretroidu lambda-cyhalothrin. V kolekci bylo zaznamenáno i několik středně rezistentní populací. Je nutné nezvyšovat zbytečně selekční tlak na české populace tohoto škůdce ze strany pyretroidů.

Účinnost ošetření je možno ověřit vizuálním prohlídkou vzcházejících rostlin. Mírné poškození listů dírkováním je i při použití mořeného osiva obvyklé. Neměly by se však vyskytovat ve větším množství silně poškozené rostliny nebo mezerovité porosty.