Rostlinolékařský portál

Všechny rostliny z čeledi brukvovité (Brassicaceae), tzn. brukvovité zeleniny (hlávkové zelí, květák, brokolice, kedluben, kapusta hlávková, kapusta růžičková, kadeřávek, pekingské zelí, čínské zelí, tuřín, vodnice, ředkvička, ředkev), brukvovité olejniny (řepka, řepice, hořčice), brukvovité plevele a okrasné rostliny (např. zástupce rodu Tropaeolum).

Dospělci v rozpětí 52–58 mm, křídla barvy bílé. Vrchol předních křídel s černou skvrnou dosahující i přes 1/2 vnějšího okraje křídla. Samice mají navíc na předních křídlech dvě tmavé skvrny. Tykadla jsou dlouhá, sosák spirálovitě zatočený.

Housenky poškozují žírem čepel listu, větší žilky zůstávají nepoškozené. Při přemnožení způsobují holožír. Napadené rostliny jsou znečištěné trusem a poškození může být vstupní branou pro choroby. Do hlávek zelí a květáku se housenky nevžírají.

Bělásek zelný má 2 generace. První generace létá od dubna do června, druhá pak od června do listopadu. Samice klade vajíčka ve shlucích. Housenky prvních dvou instarů zůstávají pohromadě, poté se rozlézají na nevelkou vzdálenost. Po celou dobu žíru dávají přednost vnějším listům. Kuklí se mimo hostitelskou rostlinu na domech, plotech, zdech. Přezimuje kukla.
První generace bělásků je většinou méně početná a významné škody způsobuje spíše výjimečně. Škodí druhá a v některých letech třetí generace. 

Bělásek řepový je v porostech polní zeleniny v posledních desetiletí škodlivější než bělásek zelný, který škodí více na zahrádkách. 

Přirozeným areálem běláska zelného je Evropa a Asie. 

Při zvýšeném výskytu létajících dospělců se zjišťuje přítomnost vajíček a housenek v porostu a sleduje se průběh líhnutí vajíček z označených snůšek.

• Více než 10 % rostlin napadeno (u květáku 5 %).

• Housenky a kukly bělásků bývají často napadány parazitoidy (především lumčíkem Cotesia (=Apanteles) glomerata a kovověnkou Pteromalus puparum) a bakteriálními a houbovými chorobami, vajíčka jsou požírány slunéčky a zlatoočky.
• Podpora výskytu užitečných organismů výsevem nektarodárných rostlin.

• Proti přezimujícím kuklám je z agrotechnických opatření vhodná hluboká orba.
• Zakrytí porostu netkanou textilií zabrání vykladení vajíček.
• Na malých plochách ruční sběr housenek a snůšek s vajíčky.

Při zjištění letu motýlů se od začátku kladení vajíček provádí dvě až tři aplikace drobněnek rodu Trichogramma, které lze kombinovat s postřikem biopreparáty na bázi Bacillus thuringiensis kurstaki. Dále se uplatňují v boji proti housenkám i přípravky na bázi entomopatogenních hub Beauveria sp. nebo entomopatogenních hlístic rodu Steinernema sp. nebo Heterorhabditis spp. Aby byly přípravky na bázi hub i hlístovek účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci. Z rostlinných pesticidů jsou účinné přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat. Dále se v boji proti nakladeným vajíčkám a housenkám dají využít i predatorní druhy ploštic rodu Macrolophus sp. 

Ošetření se provádí při překročení prahu škodlivosti. Nejvyšší účinnost ošetření je na 1. a 2. instar housenek, které jsou nejcitlivější a vyskytují se na vnějších listech, od 3. instaru mohou housenky zalézat do hlávek, kde nejsou insekticidy zasaženy. Pro přímou ochranu lze použít insekticidy registrované proti housenkám motýlů, případně proti žravým škůdcům.
Upřednostnit selektivní přípravky účinkující pouze na housenky, které nehubí užitečné organismy.

Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.