Rostlinolékařský portál

Třásněnky mají široký okruh hostitelských rostlin, jednotlivé druhy však dávají přednost různým druhům. 
Pro nejvýznamnější druhy třásněnek škodících na obilninách jsou hostitelské rostliny uvedeny v tabulce níže.

Třásněnky jsou drobný 1–2 mm velký hmyz,  tělo úzké, dlouze protáhlé tělo, křídla na okrajích silně porostlá třásněmi, v klidu složená na zadečku. Ústní ústrojí bodavě savé. Zbarvení je různé od světle žluté až po černou.
Larvy (nymfy) jsou podobné dospělcům, u některých druhů jsou světle zbarveny a nemají vyvinuty křídla. 
Na vojtěšce škodí zejména třásněnka vojtěšková (Odontothrips confusus), třásněnka květní (Frankliniella intonsna) a třásněnka žlutá (Thrips flavus). 

Nejvýznamnější druhy třásněnek škodících na obilninách:

Druh - znak	Třásněnka obilná	Třásněnka ostnitá	Třásněnka ovesná	Truběnka travní	Truběnka pšeničná
	Frankliniella tenuicornis	Limothrips denticornis	Stenothrips graminum	Haplothrips aculeatus	Haplothrips tritici
Dospělci - zbarvení	černohnědí	černohnědí	žluto až šedohnědí	černohnědí	hnědočerní
Dospělci - délka těla	1,0–1,4 mm	1,3–1,5 mm	0,8–1,0 mm	1,5–2,0 mm	1,5–2,0 mm
Larvy - zbarvení	žlutavě oranžové	bělavé až sytě žluté	světle šedožluté	oranžovožluté s červeným koncem zadečku	žlutavě oranžové, později karmínově červené
Larvy - délka těla	1 mm	1,5 mm	1 mm	2 mm	2 mm
Počet generací za rok	2	2	1	1	1
Živné rostliny	pšenice, oves, ječmen	pšenice, oves, ječmen, žito	oves	pšenice, oves, ječmen, žito	pšenice

obilniny: 
Část klásků zůstává během metání a těsně po vymetání s pokroucenými pluchami. U ječmene a ovsa navíc s pokroucenými osinami. Klásky jsou na vrcholu světleji zbarveny, klásky pšenice později žloutnou a nepravidelně hnědnou. Klásky ovsa jsou pokryty ohraničenými světlými skvrnami. Napadené klásky se nevyvíjejí, zasychají a jsou hluché. Všude na třásněnkami poškozených pletivech (na listech, stéblech, klasech či latách) se nacházejí stříbřitě lesklé světle posáté skvrny s černými skvrnkami trusu.
pícniny: 
Na květech nepravidelné posáté bílé, později hnědé zasychající skvrny s černými skvrnkami trusu. Květy vadnou a opadávají. Někdy bývají znetvořené květní pupeny a zakrnělé květní plátky. Konečný efekt – sprchlá květenství. 
slunečnice: 
Všechna vývojová stadia sají na rostlinných pletivech. Dávají přednost především mladým pletivům. Na napadených rostlinách jsou zřetelné ostře ohraničené stříbřité skvrny, na kterých bývají zřetelné tmavé kapičky trusu. Poškozená pletiva se zpožďují v růstu, deformují se nebo zasychají.

Počáteční poškození třásněnkami lze zaměnit s poškozením od zástupců podřádu křísů (Auchenorrhyncha) a klopušek. Poškození třásněnkami lze zaměnit také s abiotickými poškozeními.

obilniny: 
Přezimují dospělci. Zimoviště opouštějí na jaře při teplotě nad 21 °C. Samičky kladou vajíčka nejčastěji za horní listové pochvy a mezi klásky dosud nevymetaných obilnin. Nymfy a dospělci žijí skrytě a sají na listech, stéblech, plevách, pluchách, na všech květních částech i na měkkých obilkách v mléčné zralosti. Druhy s dvěma generacemi do roka se v 1. generaci vyvíjejí na ozimech, ve 2. generaci na jařinách. Třásněnka ovesná přezimuje v půdě pod rostlinami ovsa, na nichž proběhl vývoj. Truběnka pšeničná přezimuje v půdě pod rostlinami pšenice. Ostatní druhy přezimují v různých úkrytech mimo ornou půdu. Vývoj třásněnek na obilninách podporuje teplé a středně vlhké počasí. Vysoká vlhkost a studené léto jsou pro rozvoj třásněnek nepříznivé.
pícniny: 
Samičky třásněnky vojtěškové kladou vajíčka ve 2. a 3. dekádě června do lodyh vojtěšky pod květní pupeny. Po 7 až 9 dnech se líhnou larvy. Dospělci i larvy sají v květech. Larvy po 3 až 4 týdnech sání zalézají do půdy, kde přezimují. Do roka se vyvine jedna generace. Podobně vojtěšku poškozuje třásněnka květní, třásněnka žlutá a jiné druhy třásněnek. Vojtěšku napadají od začátku květu. Třásněnky bývají nejpočetnější od 2. poloviny července až do poloviny srpna, v době, kdy vojtěška plně kvete a postupně odkvétá. V srpnu se třásněnky soustřeďují na vrcholová květenství.
slunečnice:  
Přezimují samičky, které kladou vajíčka do rostlinných pletiv. Všechna vývojová stadia sají skrytě na rostlinách. Třásněnky mají 1–2 generace do roka. Přezimují samičky v půdě. Vývoj třásněnek podporuje teplé a suché počasí. Studené a vlhké jaro a léto jsou pro rozvoj třásněnek nepříznivé.

Na obilninách se vyskytuje několik druhů třásněnek. Přímé ztráty na snížení výnosu nebývají obvykle hospodářsky významné. Při silném výskytu v klasech může docházet ke snížení hmotnosti zrna (o 10–20 %) a ke snížení klíčivosti zrn až o 30 %. Posáté květy pícnin nemohou být opyleny a opadávají. Menší nasazení lusků, snížené výnosy.  U slunečnice jsou škody zatím pouze lokální především v nejteplejších oblastech pěstování.

Při zjišťování početnosti třásněnek u obilnin je možno použít metody vypuzování třásněnek pomocí terpentýnových par. Části rostlin se umístí na síto nad nádobu s terpentýnem. Nymfy i dospělci vypadají z rostlinných pletiv do nádoby s terpentýnem. 
V období před květem semenné seče pícnin se provede odběr lodyh a vyklepáním na bílou podložku se stanoví počet třásněnek na lodyhu. Hodnotí se 4×25 lodyh. 
Výskyt třásněnek u slunečnice se zjišťuje pozorováním na rostlinách. Nálet třásněnek do porostů je možné monitorovat pomocí bílých nebo žlutých lepových desek.

obilniny: 

• 10 a více nymf a dospělců třásněnek na horní část stébla v době sloupkování. 
• 50 a více nymf a dospělců třásněnek na klas v době metání až nalévání zrna.

pícniny:

• 3 jedinci třásněnek na lodyhu v době před květem semenné seče.

slunečnice 

• Není znám.

obilniny 

• Zaorání strniště ihned po sklizni.
• Hluboká orba na podzim nebo na jaře. 
• Nepěstovat obilniny po obilninách.

pícniny

•  Ve velkém množství se u pícnin vyskytuje užitečná dravá černobíle pruhovaná třásněnka – stuhatka dravá (Aeolothrips intermedius), která se do počtu škodlivých (fytosugních) třásněnek nepočítá. 

slunečnice 

• Zapravení posklizňových zbytků do půdy.

Díky přisedlému způsobu života všech vývojových stádií třásněnek lze využít řadu biopreparátů na bázi přirozených nepřátel, jako jsou draví roztoči čeledi Phytosiidae (např. Amblydromalus sp a Macrocheles spp.) a dravých ploštic Orius spp. či Macrolophus spp. Z entomopatogenních organismů lze využít houby Beauveria bassiana, Lecanicillium lecanii nebo Paecilomyces spp. případně hlístovek rodu Steinernema. Z rostlinných pesticidů jsou účinné přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat. 

brukvovitá zelenina: Chemická ochrana se provádí i u listové zeleniny na náchylných odrůdách od počátku tvorby hlávek zelí po celé období letové aktivity třásněnek. Přímá ochrana proti třásněnkám je cílena na dospělce, pokud možno po jejich náletu do porostů, nebo po maximu letu dospělců nové generace. V době výskytu vajíček a nymf je již účinnost ochrany snížena. Hlavní období pro ošetřování brukvovité zeleniny proti třásněnkám bývá koncem června a v červenci, po zjištění maxima přeletu dospělců. Při rozvleklém náletu dospělců po období počátku tvorby hlávek je třeba v závislosti na reziduální účinnosti použitého přípravku ošetření v týdenních až 10 denních intervalech opakovat, přibližně 2–4× v letech příhodných pro vývoj třásněnek. cibulová zelenina: Přímá ochrana proti třásněnkám je cílena na dospělce, pokud možno po jejich náletu do porostů, nebo po maximu letu dospělců nové generace, které v porostu dokončili vývoj. V době výskytu vajíček a nymf je již účinnost ochrany snížena. Nesmí se připustit namnožení populace tak, aby příznaky poškození byly významné. Potom je již obtížné populaci třásněnek regulovat. Hlavní období pro ošetřování cibule proti třásněnkám bývá koncem června a v červenci po zjištění maxima výskytu dospělců první generace. K hlavní migraci třásněnek do cibule dochází ze zasychajících travních porostů a obilnin v období před zahájením žní. Při výskytu třásněnek na ozimé cibuli na podzim se doporučuje provést ošetření již na podzim po náletu třásněnek do porostů. Na jaře se doporučuje zahájit ošetření proti třásněnkám na ozimé cibuli již v průběhu května (podle lokality a průběhu teplot). Obdobně ošetření u jarní cibule se doporučuje zahájit při výskytu třásněnek již v průběhu května nebo počátkem června v době maxima výskytu dospělců, dříve než vykladou vajíčka.  ostatní zelenina: Nesmí se připustit namnožení populace tak, aby příznaky poškození byly významné. Potom je již obtížné populaci třásněnek regulovat. Hlavní období pro ošetřování zeleniny proti třásněnkám bývá v červenci a srpnu po zjištění maxima výskytu dospělců 2. generace.
polní plodiny: Chemickou ochranu obilnin znesnadňuje mimořádně velká pohyblivost třásněnek. Přípravky mají být cíleny na dospělce krátce po příletu na obilniny, ještě před vykladením vajíček. Proti skrytě žijícím larvám je účinnost přípravků nedostatečná.
Ošetřují se jen semenné porosty pícnin před květem druhých sečí při zjištění prahu škodlivosti a s přihlédnutím k předpokládanému výskytu plodomorky vojtěškové a klopušek. Přípravky proti těmto škůdcům současně hubí i třásněnky. Ošetření u slunečnice se provádí na dospělce po náletu do porostů před vykladením vajíček.

Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.

Účinnost ošetření je možno ověřit zjištěním třásněnek v porostu vizuální prohlídkou nebo pomocí lepových desek. 
U pícnin se po 2 až 3 dnech po ošetření hodnotí početnost třásněnek na lodyhách vojtěšky.