Rostlinolékařský portál

Srha je volně trsnatá, vytrvalá tráva šedozelené barvy. Tvrdá stébla dorůstají do výšky 50–180 cm. Listová čepel je široká 4–10 mm, výrazně kýlnatá a po stranách ostrá díky sklerenchymatickým háčkům. Listové pochvy mladých výhonů jsou smáčklé. Jazýček je 5–12 mm dlouhý, špičatý, u starších jedinců roztřepený, bez oušek. Lata má za květu v obrysu trojúhelníkovitý tvar, vzpřímený vrchol a téměř kolmo odstávající větévky, později je stažená. Klásky jsou nahloučené na konci větévek, mají zelenou nebo načervenalou barvu a jsou složené z 3–4(–5) květů. Plevy jsou drsné, pluchy na ploše ± dlouze chlupaté a zúžené v dobře viditelnou osinu, která je u dolních květů dlouhá až 2 mm. Plodem je 4,5–6,3 mm dlouhá obilka. Srha kvete od května do července.

Srha je tráva s rychlým vývinem, jež se plně uplatní již ve druhém užitkovém roce, v porostu přetrvává 10 i více let. Vyžaduje půdy s dostatkem živin a vlhkosti, naopak nesnáší půdy chudé a zamokřené. Rovněž nejsou vhodné vysýchavé půdy. Srha je citlivá vůči jarním mrazům, dobře přezimuje pod sněhovou pokrývkou. Lze ji pěstovat i v polostínu. 
Srha se v současnosti (r. 2021) pěstuje na výměře 350–400 ha.

Srha hajní (Dactylis polygama).

Jedná se o poměrně konkurenceschopný druh trávy, který je navíc i tolerantnější k řadě herbicidů.
Nebezpečnými příměsemi jsou u srhy jiné trávovité plevele jakými jsou např. pýr, sveřepy, chundelka metlice, medyněk, lipnice, jiné kulturní trávy a šťovíky. 

Kubát, K. (ed.). Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5 
Macháč, R. Regulace plevelů v semenných porostech trav (2) Obecná doporučení a ochrana ostatních druhů. Agromanuál, 2021, 16, 7, 32–34. ISSN 1801-7673