Rostlinolékařský portál

Polyfágní druh; zjištěna na 180 druzích hostitelských rostlin, přednostně na hvězdnicovitých. 
Napadá rostliny 37 čeledí, okrasné rostliny rodu gerbera, alstremerka, hvozdík, jiřina, aksamitník, prvosenka, petúnie, šalvěj a další, zeleninu – papriku rajčata, lilek, špenát, okurky, salát, melouny, tykve, fazole, hrách, mrkev, celer; polní plodiny – řepu, jetel, vikev, bob, lilek, brambory i plevele.

Dospělci jsou velcí 1,7–2,1 mm, Všechny články tykadla jsou jasně žluté, třetí článek tykadla je jemně porostlý vlásky. Délka křídla 1,7–2,1 mm. Hruď je černošedá, zcela matná, se žlutou skvrnou mezi křídly, mesopleura má jen malou černošedou skvrnu na spodním okraji. Všechny nohy jsou světlé, kyčle a stehna žluté, stehna s nepatrným hnědým pásem. Zadeček je převážně tmavý, jednotlivé tergity jsou na zadním okraji úzce žlutě lemované. 
Kukly - puparia jsou oranžová až zlatě hnědá. 
Larvy jsou žlutavě zbarvené, až 3 mm dlouhé.Na prvním a posledním článku vyúsťují párové dýchací orgány. Larvy i puparia mají pár zadních dýchacích orgánů ve tvaru trojitého stupňovitého kužele, vyústění má tři otvory.

Záměna je možná s dalšími druhy vrtalek.

Na horní straně listů tvoří často silně zavinuté chodbičkovité miny. Miny jsou bělavé, postupně se rozšiřující, typicky klikaté, těsněji vinuté, tvoří souvislé plošky s vlhkými černými a suchými hnědými skrvrnami.

Teplomilný škůdce, optimální teplota pro vývoj je 25 °C. Larvy se z vajíček líhnou za 5–7 dnů, délka larválního vývoje závisí na teplotě a hostitelské rostlině, rovněž i místo kuklení, které může být list, povrch půdy nebo přímo půda (v hloubce 1–2 cm). Stadium kukly trvá při optimální teplotě (20–30 °C) 7–14 dnů. Za nízké teploty (13 °C) se vývoj kukly zastaví. Ve stadiu kukly mohou přežívat zimu i ve fóliovnících a nevytápěných sklenících. Za vhodných podmínek probíhá vývoj celoročně a jednotlivé generace se mohou překrývat. Celý vývoj od vajíčka po dospělou vrtalku proběhne podle teploty za 12 až 54 dnů. Vrchol líhnutí imag je v dopoledních hodinách. Po 24 hodinách od vylíhnutí dochází k páření a během jednoho páření dochází k oplodnění celé snůšky samice. Vajíčka jsou kladena jednotlivě pod pokožku listu hostitelské rostliny. Imago žije v závislosti na teplotě různě dlouho. V běžných skleníkových podmínkách žijí samci 4–15 dnů a samice déle, 10–20 dnů, v závislosti na teplotě.

L. trifolii je nejškodlivějším druhem skleníkových vrtalek. Stejně jako ostatní druhy způsobuje přímé i nepřímé škody. K přímému poškození dochází žírem larev a vpichy samic. Larvy vyžírají v listech chodbičky nepravidelného tvaru, které se rozšiřují s růstem larev. Čím mladší rostliny jsou napadeny, tím větší jsou škody. Při napadení klíčních rostlin nebo rostlin krátce po výsadbě může dojit až ke zničení porostu. Způsobuje snížení estetické hodnoty okrasných rostli, napadené rostliny jsou neprodejné. Při silnějším napadení způsobuje i snížení výnosu až o 20 %. 
Vpichy do listů působené kladélky samic jsou vstupní branou sekundárních bakteriálních a houbových infekcí.  
Mezi nepřímé škody patří přenos virů a bakterií.

Pravidelné a časté vizuální hodnocení zdravotního stavu plodiny ke zjištění prvních příznaků poškození rostlin škůdcem – vpichy a miny v listech. (Zjišťování vajíček nebo nejmladších vývojových stadií larev je však obtížné z důvodu jejich malé velikosti, nápadné jsou až vytvořené miny). Monitoring letové aktivity dospělců pomocí optických lapáků – lepových desek umístěných v porostech ke zjištění počátku, průběhu a intenzity výskytu.

Nejsou známy.

Dle tendence výskytu v předchozím roce (letech).

Nejsou v ČR stanoveny. 
Ošetřuje se neprodleně při zjištění prvních příznaků poškození rostlin nebo výskytu vrtalek na žlutých lepových deskách.

Využití souboru dostupných preventivních (agrotechnických) i kurativních opatření (fyzikální, biologické a chemické metody ochrany):  

• Desinsekce nebo vymrznutí skleníků/foliovníků po ukončení sezóny (dle možnosti), 
• Desikace plevelů v okolí skleníků a fóliovníků.
• Důsledná kontrola nakoupené sadby (optimálně dočasná „karanténa“ sadby před výsadbou).
• Výsadba zdravé sadby prosté škůdců a chorob.
• Pravidelné prohlídky porostů (zpravidla ve dvoudenních až týdenních intervalech).
• Včasná detekce škůdce, • odstranění a likvidace napadených rostlin nebo rostlinných částí spálením.
• Odstranění a likvidace rostlinných zbytků a plevelných živných rostlin v okolí produkce spálením.
• Vytváření optimálních podmínek zvýhodňujících užitečné organismy (optimální teplota a relativní vlhkost vzduchu).
• Podpora predátorů a parazitoidů. 

Přirozenými nepřáteli jsou lesknatky Diglyphus isaea, lumčíci Dacnusa sibirica.

Vychytávání dospělců pomocí optických lapáků (žlutých lepových desek) – pouze při nižší intenzitě výskytu (především na začátku výskytu).

• Odstraňování napadených listů, případně celých rostlin s larvami a následná likvidace.

Díky skrytému způsobu života larev ukrytých v minách je ochrana poměrně problematická. Lze však využít přirozených nepřátel, jako jsou parazitoidi rodu Diglyphus nebo Dacnusa případně dravých ploštic rodu Macrolophus. Z entomopatogenních organismů lze využít houby Beauveria bassiana nebo Paecilomyces sp. případně hlístovek rodu Steinernema. Aby byly přípravky na bázi hub a hlístovek účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci. Z rostlinných pesticidů jsou účinné přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat.

Z důvodu obsahu reziduí pesticidů a nutného dodržení ochranných lhůt je aplikace chemických přípravků na ochranu rostlin ve sklenících a fóliovnících problematická.  
Ochranu je možné ukončit tehdy až nebudou ve skleníku po dobu čtyř týdnů nalezeny živé larvy v minách ani noví dospělci na lepových deskách.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením doporučené dávky a stanoveného počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou. 
Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.

J. Juroch, ÚKZÚZ