Rostlinolékařský portál

osenice rodu Agrotis

Agrotis segetum, Agrotis exclamationis, Agrotis ypsilon

třída: hmyz (Insecta) řád: motýli (Lepidoptera) čeleď: můrovití (Noctuidae)

Další české názvy: osenice polní, osenice vykřičníková, osenice ypsilonová

EPPO kód: AGROSE, AGROEX, AGROYP

Základní charakteristika

Hostitelské spektrum

Všechny kultruní plodiny, mnoho plevelů a jiných bylin.

Popis

Dospělci jsou nenápadné hnědošedé můry s rozpětím křídel 3–4 cm.
Housenky jsou až 5cm dlouhé, lysé. Mají 5 párů břišních panožek (včetně pošinek).

Příznaky poškození/napadení

Listy drobně skeletovány s okénkovým žírem, později nepravidelné otvory nebo okrajový žír na listech. Mladé rostliny jsou často nad povrchem půdy překousnuty v kořenovém krčku. Později větší požerky na kořenových krčcích a na nadzemních orgánech rostlin. Bulvy a hlízy na obvodu s nepravidelnými jamkovitými výkusy o velikosti až 30 mm v průměru. Housenky žerou plýtvavým žírem, kdy rostliny pouze překousnou, ale více je nespotřebují. Jedna housenka proto poškodí více rostlin. K poškození může dojít během celého vegetačního období. U brambor škodí housenky vyšších vývojových stádií. V hlízách vyžírají díry a chodby nepravidelného tvaru především při povrchu hlíz, poškození je často z větší části zakryto slupkou. Na přítomnost housenek upozorňují také otvory v půdě, patrné zvláště tehdy, je-li půda utužená po deštích.

Životní cyklus

Jednotlivé druhy se vyvíjí různě. K přemnožení dochází, když můry ze středomořských oblastí hromadně migrují k severu a nalétnou na naše pole, kde kladou vajíčka. U řady druhů žerou na nadzemních částech rostlin během dne pouze housenky 1. instaru. Od třetího larvárního instaru jsou housenky světloplaché. Skrývají se v půdě nebo na místech chráněných před světlem. Odtud vylézají ze tmy k žíru na nadzemních částech rostlin nebo se živí pouze jejich podzemními částmi.

Hospodářský význam

V poměrně vzácných letech přemnožení může dojít k lokálně významným škodám.

Monitoring a prognóza

Přímé metody monitoringu

Letovou aktivitu motýlů je možné monitorovat pomocí feromonových lapáků a nebo pomocí sítě světelných lapačů ÚKZÚZ. Výše úlovků v lapacích signalizuje rizika škod a umožňuje určit optimální termín pro kontrolu výskytu vajíček a housenek v porostech.

V průběhu 7–10 dnů po signalizaci letu dospělců ve světelných lapačích nebo ve feromonových lapácích se v porostech plodin zjišťuje výskyt vajíček tak, že se prochází úhlopříčně porostem a podrobně se prohlížejí listy plodin a plevelů.

V průběhu dalších 7–10 dnů po signalizaci letu, zvláště tam, kde nebyl kontrolován výskyt vajíček, se v porostu zjišťují housenky 1. a 2. růstového stupně. Zjišťují se oklepáváním rostlin plodin a plevelů na podložený bílý papír. Housenky je možno zjistit také nepřímo podle výskytu drobného skeletování nebo okénkového žíru na rostlinách. Prohlíží se 20×5 rostlin v různých místech porostu. Starší housenky se zjišťují prohledáním vrchní části půdy v okolí pěstovaných rostlin s příznaky poškození.

brukvovitá zelenina:

Výskyt housenek se začíná sledovat týden po první letové vlně ve světelném nebo feromonovém lapáku a pokračuje v týdenním intervalu do konce výskytu motýlů. Mladé housenky se na rostlinách špatně hledají a starší jsou přes den ukryté v půdě, je proto třeba zaměřit pozornost na čerstvé požerky na listech a stoncích a rostliny s příznaky poškození oklepat na bílou misku a prohledat půdu v okolí rostliny.

Rozhodování o provedení ošetření

Prahy škodlivosti

orientačně: 15–20 % ztráty listové plochy.

brukvovitá zelenina:

10 % napadených rostlin.

cukrovka a krmná řepa:
Pro osenice rodu Agrotis:

8 housenek na 1 m2;
15 % poškozených rostlin.

kukuřice setá:

0,2 housenky na 1 m2 po vzejití;
4 housenky na 1 m2 v VI.–VII.

lilek brambor:

5 housenek na 1 m2 po vzejití.

řepka olejná, sója luštinatá:

Není stanoven.

Provádění ochranných opatření

Preventivní opatření

Intenzivním zpracováním půdy a hnojením vyššími dávkami kyanamidu vápenatého může být počet housenek snížen.
Hluboká orba.
Likvidace plevelů.
Střídání plodin.
Dodržování osevního postupu.
Včasné setí.
Výskyt omezuje intenzivní zpracování půdy bezprostředně po sklizni produktů.
Cílená závlaha v době výskytu housenek 1. a 2. instaru.

Nechemické metody ochrany rostlin

Biologická a biotechnická ochrana

Aplikace drobněnek rodu Trichogramma nebo ošetření přípravky na bázi Bacillus thuringiensis kurstaki nebo B. cereus. Dále se uplatňují v boji proti housenkám i přípravky na bázi virů (NPV) nebo entomopatogenních hub např. Beauveria či Paecilomyces spp. a hlístic druhu Steinernema carpocapsae zpravidla aplikovány do půdy. Aby byly přípravky na bázi hub účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci. Z rostlinných pesticidů jsou účinné přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat.

Chemická ochrana rostlin

Ošetření je nutno směřovat na maximum líhnutí housenek z vajíček a na housenky do 2. vývojového stupně. Při výskytu housenek 3. instaru je třeba provádět ošetření v nočních hodinách (housenky jsou světloplaché a přes den jsou ukryty pod povrchem půdy). Housenky nejškodlivějších posledních vývojových stupňů zůstávají po celou dobu v půdě a ochrana proti nim není účinná.
brukvovitá zelenina:

Ochrana se provádí při výskytu housenek (příznaků poškození) na 10 % rostlin a měla by se provést v době výskytu housenek 1. a 2. instaru, které poškozují nadzemní části rostlin. Starší housenky jsou ukryty v půdě a nejsou zasaženy insekticidy. Vhodná je noční aplikace přípravků. Pro přímou ochranu lze použít pesticidy registrované proti housenkám můr, případně proti žravým škůdcům registrovaným do brukvovité zeleniny.

Odkazy a použité zdroje

Häni, F. J. a kol. Ochrana polních plodin v udržitelném zemědělství. Učebnice a praktická přírůčka pro efektivně orientovanou výuku a praxi. Brno: Biocont Laboratory. 2023. ISBN 978-80-904254-4-6