Rostlinolékařský portál

hrách setý

Pisum sativum

čeleď: bobovité (Fabaceae)

Vědecká synonyma: Pisum arvense, P. commune

EPPO kód: PIBST, PIBSM, PIBSX

Popis

Hrách patří mezi jednoleté byliny. Lodyha je přímá, vystoupavá nebo popínavá a často bývá ojíněná. Listy se skládají z 1–3 párů vejčitých až podlouhlých lístků a jsou zakončeny větvenou úponkou. Velké objímavé palisty dosahují délky obvykle 3–7 cm. Stopky květenství jsou delší než palisty a samotné květenství se skládá z 1–3(–4) nevonných květů. Až 32 mm dlouhá koruna má bílou, narůžovělou, namodralou barvu nebo je vícebarevná (z různých odstínů fialové). Podlouhlé lusky obsahují obvykle 3–10 kulovitých semen, která mají 4–10 mm v průměru. Hrách kvete od června do srpna.

Nároky na stanoviště

Pěstování hrachu vyhovují mírné polohy se středně intenzivními srážkami. Z hlediska půd jsou vhodné středně těžké hlinité, písčitohlinité a hlinitopísčité půdy s dostatkem vápníku a fosforu, zatímco půdy velmi lehké či těžké, zamokřené a kyselé jsou pro hrách nevhodné. Neutrální až mírně kyselá půdní reakce je důležitá pro dobrou funkci hlízkových bakterií.

Časté choroby

Bílá hniloba hrachu (Sclerotinia sclerotiorum), choroby klíčních rostlin hrachu, mykosferelová hnědá strupovitost hrachu (Mycosphaerella pinodes), padlí hrachu (Erysiphe pisi), plíseň hrachu (Peronospora pisi), rzivost hrachu (Uromyces pisi), šedá plísňovitost hrachu (Botryotinia fuckeliana).

Častí škůdci

Kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum), listopasi (Sitona spp.), obaleč hrachový (Cydia nigricana), plodomorka hrachová (Contarinia pisi), třásněnka hrachová (Kakothrips pisivorus), zrnokaz hrachový (Bruchus pisorum).

Zaplevelení

V porostech hrachu se vyskytují zejména jednoleté plevele, mezi které patří např. ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli), laskavce (Amaranthus spp.), heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum), merlíky (Chenopodium spp.), opletka plotní (Fallopia convolvulus), svízel přítula (Galium aparine), zatímco mezi vytrvalé mléč rolní (Sonchus arvensis), pcháč oset (Cirsium arvense), pýr plazivý (Elymus repens) aj.

Odkazy a použité zdroje

Hejný, S., Slavík, B. (ed.). Květena České republiky. 2. 2. vyd. Praha:Academia, 2003. ISBN 80-200-1089-0

Houba, M., Hochman, M., Hosnedl, V. Luskoviny: pěstování a užití. České Budějovice: Kurent, 2009. ISBN 978-80-87111-19-2

Moudrý, J. Alternativní plodiny. Praha: Profi Press, 2011. ISBN 978-80-86726-40-3

Metodika IOR –⁠ hrách setý a rolní

Pěstební opatření

Abiotické faktory

Mn-deficientní skvrnitost hrachu, mrazové poškození hrachu

Ochrana proti chorobám

bílá hniloba hrachu, hnědá kořenová hniloba hrachu (a další choroby - pytiové padání a hniloba klíčních rostlin, afanomycetová kořenová spála hrachu, černá kořenová hniloba hrachu, fusariová stonková hniloba hrachu, fomová kořenová a krčková spála hrachu), mykosferelová hnědá strupovitost hrachu (a další choroby – fomová kořenová a krčková spála hrachu, strupovitost hrachu), padlí hrachu, plíseň hrachu, rzivost hrachu, šedá plísňovitost hrachu

Ochrana proti škůdcům

kyjatka hrachová, listopas čárkovaný, obaleč hrachový, plodomorka hrachová, třásněnka hrachová, zrnokaz hrachový

Regulace plevelů

Společenstva plevelů

Jednoděložné: Ježatka kuří noha, pýr plazivý, oves hluchý.

Dvouděložné: Heřmánkovec nevonný, merlíky, laskavec ohnutý, lebeda rozkladitá, opletka obecná, hluchavky, hořčice polní, penízek rolní, kokoška pastuší tobolka, konopice polní, lilek černý, rdesno blešník, ředkev ohnice, svízel přítula, violka rolní, výdrol řepky.

Vytrvalé: Mléč rolní, pcháč oset.

Provádění ochranných opatření

Nechemická regulace plevelů

Založení dobře zapojeného porostu hrachu.

Mechanické metody

Dokonalá podzimní a předseťová příprava půdy; odstranění oddenků a zničení časně vzešlých dvouděložných plevelů důkladným vláčením před setím.

Chemická regulace plevelů

V systémech regulace plevelů hrachu se používají nejvhodnější specifické herbicidy podle očekávaného či převažujícího výskytu určitých druhů plevelů a podle agrotechnických a organizačních podmínek.

Pro herbicidní ochranu proti dvouděložným plevelům v hrachu se nabízí možnost použití herbicidů jak pro předseťové, tak především pro preemergentní a postemergentní ošetření. Předseťové nebo preemergentní ošetření by mělo být aplikováno hlavně tam, kde očekáváme intenzivnější zaplevelení. V případě vynechání předchozího zásahu, popř. jako opravu lze využít časně postemergentní ošetření, tj. v době kdy většina plevelů je již vzešlá nebo vzchází a hrách je vysoký 3–5 cm. Při této aplikaci jsou zaznamenávány velmi dobré herbicidní účinky na plevele při vysoké selektivitě použitých herbicidů vůči rostlinám hrachu. Pozdější herbicidní zásahy v době, kdy rostliny hrachu dosahují 10–15 cm a zároveň se jedná o první herbicidní zásah vůči dvouděložným plevelům, lze již označit jako problematické, především proto, že plevele již jsou odrostlejší a herbicidní účinek bývá slabší a zároveň se mohou objevit fytotoxické projevy použitých herbicidů na rostlinách hrachu. Rostliny hrachu, popř. luskovin obecně, by neměly být při aplikaci vyšší než 15 cm a zároveň by termín aplikace měl být uskutečněn před fází tvorby poupat. Vzhledem k dobré selektivitě graminicidů v porostech hrachu není zásadní problém regulace jednoletých i vytrvalých jednoděložných plevelů. Je však nutno proti těmto plevelům zasáhnout včas, aby nedocházelo k omezování růstu a vývoje hrachu.

Rezistence plevelů a antirezistentní strategie

Střídání aplikace herbicidů s odlišnými účinnými látkami v pěstitelském postupu na daném pozemku sníží riziko vzniku rezistence.

Hodnocení účinnosti regulace plevelů

V případě předseťové či preemergentní aplikace se posuzuje vzcházení a výskyt plevelů v období krátce po vzejití hrachu, tj. v době kdy mají rostliny hrachu vyvinuté první páry pravých listů. V případě potřeby opravného herbicidního ošetření se využije některý z povolených postemergentně aplikovaných herbicidů jako doplňující ošetření. Zároveň lze použít jako prvního herbicidního zásahu časně postemergentní ošetření, které minimalizuje ztráty při špatném vzejití hrachu a následné zaorávce, a taky tento termín ošetření není závislý na půdní vlhkosti, což v některých letech a na části lokalit působí problémy s nedostatečnou herbicidní účinností. Graminicidní přípravky se používají postemergentně na vzešlé cílové plevele a hodnocení herbicidního účinku lze provést do 14 dnů po provedené aplikaci.

Monitoring plevelů

Porosty hrachu jsou zaplevelovány velkým počtem plevelných druhů, ale i kulturních rostlin. Druhové zastoupení plevelů je relativně široké a je uvedeno výše. Se zvyšujícím se zastoupením řepky v osevních postupech stoupá také závažnost výskytu rostlin vzcházejících ze sklizňových ztrát jako silného a konkurenceschopného plevele. Plevele konkurují rostlinám hrachu při příjmu živin a vláhy z půdy, mohou je zastiňovat a brzdit v růstu, přispívají k rozvoji chorob, zhoršují podmínky pro mechanizovanou sklizeň, zaplevelují následné plodiny, mohou výrazně snižovat výnos, a také kvalitativní parametry slizeného zrna.

Další prostředky na OR

Další prostředky na ochranu rostlin