Rostlinolékařský portál

fazol obecný

Phaseolus vulgaris

čeleď: bobovité (Fabaceae)

Vědecká synonyma: Phaseolus nanus

EPPO kód: PHSVX

Popis

Jednoletá bylina s popínavou či víceméně přímou větvenou lodyhou, která dorůstá výšky až 3 m. Složené listy se skládají ze tří vejčitých lístků, přičemž postranní lístky jsou nesouměrné. Květenství je složeno až ze 6 květů. Barva koruny bývá v odstínech bílé, růžové, fialové a červené. Přímé nebo srpovitě zahnuté lusky jsou dlouhé obvykle 7–12 cm. Lusky mohou obsahovat až 22 hladkých semen různého tvaru a barvy. Původní v Jižní Americe.

Nároky na stanoviště

Fazolu vyhovují lehčí písčitohlinité a hlinitopísčité půdy neutrální až slabě zásadité reakce, které mají dostatek vápníku a humusu. Dostatek vláhy je důležitý zejména v období tvorby lusků, jinak velký přísun vláhy fazolu spíše škodí. Jelikož fazol patří mezi teplomilné rostliny, nachází vhodné podmínky k pěstování v kukuřičné a příznivé řepařské oblasti.

Časté choroby

Antraknóza fazolu (Glomerella cingulata f. sp. phaseoli), bílá hniloba fazolu (Sclerotinia sclerotiorum), gloriolová spála fazolu (Pseudomonas savastanoi pv. phaseolicola), obecná spála fazolu (Xanthomonas axonopodis pv. phaseoli), šedá plísňovitost fazolu (Botryotinia fuckeliana).

Častí škůdci

Listopasi (Sitona spp.), mšice maková (Aphis fabae), sviluška chmelová (Tetranychus urticae), zrnokaz fazolový (Acanthoscelides obtectus).

Zaplevelení

V porostech fazolu se vyskytují podobné plevele jako v hrachu: ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli), laskavce (Amaranthus spp.), heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum), merlíky (Chenopodium spp.), opletka plotní (Fallopia convolvulus), svízel přítula (Galium aparine), mléč rolní (Sonchus arvensis), pcháč oset (Cirsium arvense), pýr plazivý (Elymus repens) aj.

Odkazy a použité zdroje

Hejný, S., Slavík, B. (ed.). Květena České republiky. 2. 2. vyd. Praha:Academia, 2003. ISBN 80-200-1089-0

Houba, M., Hochman, M., Hosnedl, V. Luskoviny: pěstování a užití. České Budějovice: Kurent, 2009. ISBN 978-80-87111-19-2

Metodika IOR –⁠ fazol obecný

Pěstební opatření

Abiotické faktory

Mg-deficientní mezižilková chloróza listů luskovin, Mn-deficientní mezižilkové žloutnutí fazolu, Mn-excesivní mezižilková skvrnitost fazolu, nízkoteplotní poškození fazolu

Ochrana proti chorobám

antraknóza fazolu, bílá hniloba luskovin, gloriolová spála fazolu; obecná spála fazolu , šedá plísňovitost fazolu

Ochrana proti škůdcům

listopas čárkovaný, mšice maková, sviluška chmelová, zrnokaz fazolový

Regulace plevelů

Společenstva plevelů

Jednoděložné: Ježatka kuří noha, béry, oves hluchý.

Dvouděložné: Heřmánkovec nevonný, laskavec ohnutý, lebeda rozkladitá, merlíky, penízek rolní, opletka obecná, svízel přítula.

Vytrvalé: Pcháč oset, pýr plazivý.

Provádění ochranných opatření

Nechemická regulace plevelů

Dokonalá podzimní a předseťová příprava půdy; odstranění oddenků a zničení časně vzešlých dvouděložných plevelů důkladným vláčením před setím; založení dobře zapojeného porostu fazolu.

Chemická regulace plevelů

V systémech regulace plevelů fazolu obecného se používají nejvhodnější specifické herbicidy podle očekávaného či převažujícího výskytu určitých druhů plevelů a podle agrotechnických a organizačních podmínek. Z pohledu herbicidního ošetření fazolu proti dvouděložným plevelům je paleta herbicidů a účinných látek poměrně skromná. Co se týče termínu aplikace, pro preemergentní aplikaci jsou k dispozici dvě účinné látky, pro postemergentní ošetření proti dvouděložným plevelům pak již jen jedna účinná látka - bentazone.

Rezistence plevelů a antirezistentní strategie

Střídání aplikace herbicidů s odlišnými účinnými látkami v pěstitelském postupu na daném pozemku sníží riziko vzniku rezistence.

Hodnocení účinnosti regulace plevelů

V případě preemergentní aplikace se posuzuje vzcházení a výskyt plevelů v období krátce po vzejití fazolu, tj. v době kdy mají rostliny fazolu vyvinuté první páry pravých listů. V případě potřeby opravného herbicidního ošetření se využije některý z povolených postemergentně aplikovaných herbicidů (pouze účinná látka bentazone) jako doplňující ošetření. Graminicidní přípravky se používají postemergentně na vzešlé cílové plevele a hodnocení herbicidního účinku lze provést do 14 dnů po provedené aplikaci

Monitoring plevelů

Plevele konkurují rostlinám fazolu při příjmu živin a vláhy z půdy, podle své vzrůstnosti je zastiňují a brzdí v růstu, přispívají k rozvoji chorob, zhoršují podmínky pro mechanizovanou sklizeň, zaplevelují následné plodiny, mohou výrazně snižovat výnos, a také kvalitativní parametry slizeného zrna.

Další prostředky na OR

Další prostředky na ochranu rostlin