Rostlinolékařský portál

Chřest lékařský (Asparagus officinalis).

Dospělci se podobají tvarem těla kohoutkům, ale mají drápky volné, více odstálé, které nejsou srostlé při kořeni. Při uchopení stridulují, tj. vydávají zvuk třením lišty posledního zadečkového článku o krovky. Tělo je žlutočervené. Šev krovek je rovněž žlutočervený. Na krovkách je většinou šest párů černých teček, z nichž některé někdy chybějí. Boční strany zadohrudi, příkyčlí, konce stehen, chodidla a štítek jsou černé. Spodní část těla, tykadla, nohy a přední část hlavy jsou také často černé. Délka těla je 5–6,5 mm.
Vajíčka jsou asi 2 mm dlouhá, elipsovitá, nazelenalá, mírně průsvitná.
Larvy jsou olovově šedé se žlutou hlavou a nohami a s černými kusadly, měří 7–8 mm.

Záměna je možná s chřestovníčkem čtrnáctitečným, který má štít se 4–5 černými skvrnami, červené tělo a na krovkách 7 párů černých teček. 
Dále je možná záměna s ch. pětitečným, který má štít bez černých teček, šev krovek černý, před středem rozšířený v podélnou skvrnu. Hlava, tykadla a nohy jsou černé, Štít je bez černých teček, červený, stejně jako krovky. Ramenní hrbolky a jeden pár skvrn před koncem krovek jsou černé.

Larvy vyžírají dužninu plodů chřestu.

Přezimují brouci v půdě, páří se na jaře a oplodněné samice kladou vajíčka až v červnu, v době počátku kvetení chřestu. Vajíčka jsou podobná vajíčkům ch. obecného, ale samičky je nelepí kolmo na stonek, ale podélně, takže jejich delší osa je rovnoběžně s osou stonku. Larvy se líhnou za 7–12 dní, vyžírají plody chřestu, kterých mohou během života zničit několik. Vyvíjejí se rychle, larvální vývoj trvá pouze 8–10 dní. Kuklí se v zemi a brouci letní generace se líhnou asi za 12–20 dní, tj. v druhé polovině července. Po spáření kladou samice vajíčka na rostliny a larvy další generace vyžírají opět dužninu plodů. Kuklí se v srpnu a v září se líhnou brouci, kteří přezimují do příštího roku.

Běžně se vyskytující druh, ale škodlivé výskyty jsou pouze lokální a vzácné. Poškození plodů larvami je nevýznamné. Dospělci poškozené výhony – pazochy jsou esteticky znehodnocené a neprodejné. Napadené rostliny mohou být napadeny sekundárními houbovými nebo bakteriálními patogeny.

Pravidelné a časté vizuální hodnocení zdravotního stavu rostlin ke zjištění prvních příznaků poškození rostlin škůdcem – poškozených plodů. 
Sledování výskytu dospělců a larev.

Dle tendence výskytu.

Nejsou v ČR stanoveny, ošetřuje se při zjištění výskytu. 
Při velkoprodukci chřestu se používají různé prahy škodlivosti pro jednotlivá vývojová stadia. 
dospělci

• 5–10 % poškozených rostlin dospělci 

vajíčka

• 2 % pazochů s vajíčky 

larvy

• 50–75 % rostlin s výskytem larev nebo 10 % rostlin odlistěných

Využití souboru dostupných preventivních i kurativních opatření: 

• Pravidelná prohlídka rostlin a včasná detekce škůdce,
• včasná sklizeň v krátkých intervalech. 

Podpora predátorů a parazitoidů – ptáci, slunéčka, denivky a zlatoočky; kuklice a chalcidky, hlístice, parazitická vosička Tetrastichus asparagi.

• Odstraňování snůšek vajíček z rostlin a napadených plodů s larvami. 
• Ruční sběr nebo sklepávání brouků a následná likvidace. 
• Likvidace zbytků rostlin po skončení vegetace.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením doporučené dávky a stanoveného počtu aplikací. 
Při podezření na snížení účinnosti je vhodné přípravek vyřadit ze systému ochrany a nahradit jej jiným, doposud nepoužívaným s odlišným mechanismem působení. Povolené přípravky na ochranu rostlin

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou. Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.