Rostlinolékařský portál

Široký okruh hostitelů, mezi hostitelské rostliny nepatří např. obilniny.

Cysty jsou odumřelé pohlavně dospělé samičky.
Samci jsou hadovitého tvaru.

Základními příznaky jsou hálky na kořenech napadených rostlin. Sekundárně dochází k nadměrné tvorbě postraních kořínků (vousatost). Napadené rostliny jsou zakrslé, může docházet i k jejich žloutnutí. Typický je ohniskovitý výskyt příznaků v porostu. 

Z vajíček v půdě se líhnou larvy již 2. vývojového stádia, vyhledávají hostitelské rostliny a pronikají do jejich kořínků. Zde pomocí styletu narušují pletivo a injektují do něj trávicí šťávy. Buňky rostlinného pletiva v okolí styletu se zvětšují a metabolity háďátka způsobují přednostní transport asimilátů do těchto buněk. V pletivu se larvy dvakrát svlékají a dospívají. Samice kladou vajíčka do želatinózní matrix tvořící vaječný vak. Samci po posledním svlékání opouštějí kořeny, migrují do půdy, kde vyhledávají kořeny se samicemi, pronikají do nich a páří se. Po vykladení vajíček samice hyne a vajíčka ve vaječném vaku se uvolňují do půdy. Háďátko severní má několik generací za rok, jejich počet je závislý na klimatických podmínkách v daném roce. M. hapla začíná svůj vývoj při půdní teplotě nad 10 °C a jeho teplotní optimum je 25–30 °C.

Hospodářský význam druhu na brukvovité zelenině nebyl v ČR dosud zjišťován. Háďátko severní se však na našem území běžně vyskytuje a např. na kořenové zelenině jeho škodlivost roste.

Háďátko severní (Meloidogyne hapla) je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy IV, části J (týkající se rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem na ovocných rostlinách následujících rodů a druhů: kdouloň obecná (Cydonia oblonga), jahodník (Fragaria spp.) jabloň (Malus spp.) a hrušeň (Pyrus spp.) s prahovou hodnotou pro tyto rostliny 0 %.

Monitoring je možné provádět odběrem vzorků půdy, jejich extrakcí (Baermannova nálevka, centrifugace) a zkoumáním výsledné suspenze na přítomnost háďátek. Rovněž je možné provést biologické testy – do odebrané půdy vysít mrkev a po cca 2 měsících rostliny vyhodnotit na přítomnost hálek.

500 jedinců na 1 kg půdy.

• Především odstup v pěstování hostitelských rostlin na zamořených pozemcích, který by měl činit min. 5 let (komplikací je poměrně široký okruh hostitelských rostlin).
• Omytí a důkladné očištění strojů po práci na polích s výskytem háďátka severního.
• Omezení přejezdů mechanizace z pozemků, na nichž se již háďátko vyskytuje.

Z nechemických variant jsou prokázány účinky přípravků na bázi antagonistických hub Arthrobotrys oligospora, Dactylella oviparasitica, Clonostachys rosea, Lecanicillium muscarium, Stropharia rugosoannulata, Verticillium chlamydosporum, Trichoderma spp., Penicillium sp. a Paecilomyces sp., z bakterií např. rod Bacillus spp. nebo Pasteuria sp. Přípravky se aplikují zpravidla preventivně před výsadbou sazenic do půdy nebo namáčením kořenů do roztoku přípravku. Také byly s pozitivní odezvou testovány výtažky rostlin, např. hřebíčku. 

Chemická ochrana se neprovádí z důvodu absence účinného a povoleného řešení.