Hostitelské spektrum
Dicyklická. Výskyt prokázán na 912 rostlinách.
Zimní hostitelé: katalpa, řešetlák, ibišek, krušina.
Letní hostitelé: zelenina (okurka, cuketa, brambor, rajče, paprika, lilek, tykve, meloun, dýně atd.), skleníkové kultury (avokádo, banán, citrus, guava, papája, kaki atd.), pokojové rostliny (brambořík, mučenka, aloe vera atd.), dřeviny (hrušeň, jabloň, švestka, akát, meruzalka, vrba, jilm, lípa atd.), kaktusy a mnoho dalších druhů rostlin.
Popis
Dospělec velikost 0,9–1,8 mm, tělo variabilně zbarveno, často žlutozelené, někdy načernalé, s voskovým povlakem; černé sifunkuli a bradavky na zadečku. Samci alátní.
Larva (nymfa) menšího vzrůstu než dospělec, prochází čtyřmi instary. Matný povrch těla, poprášený voskovými sekretmi, barvy žluté, zelené až světle šedé.
Vajíčko oválného tvaru, po nakládení žlutá, brzy však mění barvu na leskle černou.
Perokresby apterních (bezkřídlých) a alátních (okřídlených) samic (převzato z
Mšice a mšičky na ovocných dřevinách, D. Fryč, 2025)
Možnost záměny
Tento polyfágní škůdce zeleniny, skleníkových kultur, pokojových rostlin, dřevin a mnoha dalších je možné celkem snadno zaměnit nejčastěji s dalšími mšicemi rodu Aphis (A. fabae, A. nasturtii, A. frangulae, A. craccivora, A. idaei atd.) nebo také s jinými velmi početnými polyfágními mšicemi např. Brachycaudus helichrysi, Brevicoryne brassicae, Myzus persicae, Rhopalosiphum padi atd.
Příznaky poškození/napadení
Příznakem je žloutnutí listů. Rychlý nárůst populace na listech, které se stanou svraštělé a zvlněné. Jak populace i nadále poroste, mšice přecházejí na mladší listy, stonky a květy. Ty se následně deformují v růstu. Medovicí prorůstají saprotrofní černě. Dobrá odolnost vůči horku (skleníky).
Životní cyklus
Přezimují ve stadiu vajíčka (ve sklenících i partenogenetické samičky). Za příznivých podmínek může mít až 20 generací ročně a každá samička může porodit až 70 nymf.
Hospodářský význam
Dochází ke snížení vitality, zakrnění či odumírání rostlin. V tropech působí až
kalamitně, častý výskyt ve sklenících, vektor více než 70 rostlinných virů
Zeměpisné rozšíření
Původní druh pravděpodobně v jihozápadní Asii, nyní s kosmopolitním rozšířením.
Provádění ochranných opatření
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
Při zjištění kolonií mšic je vhodné v závislosti na tom, zda jsou rostliny pěstovány v uzavřených nebo otevřených podmínkách využít přirozených nepřátel mšic, viz výše, nebo využít komerčně dostupných preparátů na bázi parazitoidů (Aphidius spp, Aphelinus sp., Praon sp.) nebo predátorů (Aphidoletes sp., Chrysopa sp. a Macrolophus sp.). V boji proti mšicím se dále se uplatňují přípravky na bázi entomopatogenních hub např. Lecanicillium spp. nebo Beauveria spp. V přírodě jsou mšice dále napadány houbami rodu Enthomopthorales.Aby byly přípravky na bázi hub účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci. Také výtažky rostlin z tabáku nebo citrusů vykazují aficidní účinky. Proti mšicím je možné využít též přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat a využít při aplikaci smáčedla, která narušují voskový povrch těla mšic.
Chemická ochrana rostlin
Při silném výskytu mšic lze využít chemické přípravky na ochranu rostlin na savé škůdce. Je však důležité brát na vědomí, zda-li při velkém výskytu přirozených nepřátel nebude insekticidní ošetření méně účinné než přirozená regulace.
Rostlinolékařský portál se načítá...