Rostlinolékařský portál

Druhy rostlin z čeledi lilkovité (Solanaceae) – rody rajče (Lycopersicon spp.), paprika (Capsicum spp.), durman (Datura spp.), lilík (Nicandra spp.), mochyně (Physalis spp.) a lilek (Solanum spp.).

Na listech se vytvářejí přibližně 3 mm veliké, fialově šedé skvrny s černým středem a žlutým lemem. Při silném napadení jsou listy roztřepené a často opadávají. Při napadení květů dochází k jejich opadu. Na ještě zelených plodech nejprve vodnaté, mírně vyvýšené, 3–6 mm velké skvrny se žlutým lemem. Později skvrny zčernají a jejich žlutý lem se ztratí. Povrch skvrn praská – vstupní brána pro sekundární infekce.

K epidemickému výskytu dochází po deštivém a větrném počasí a při vyšší teplotě vzduchu (24–27 °C) i v noci.

Choroba se přenáší převážně osivem, v menší míře i rostlinnými zbytky. Během vegetace se šíří deštěm, větrem a mechanickým kontaktem.

Nebezpečná choroba zejména u mladých semenáčků. Znehodnocuje tržní hodnotu plodů. V našich podmínkách nejčastější bakteriální choroba rajčat a paprik.

Xanthomonas vesicatoria je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy IV: 

• Části D (týkající se rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin a dalších rostlin k pěstování určených k okrasným účelům) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem na okrasných rostlinách papriky seté (Capsicum annuum) určených k pěstování s prahovou hodnotou pro tyto rostliny 0 %. 
• části F (týkající se osiva zeleniny) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem pro osivo papriky seté (Capsicum annuum) a lilku rajčete (Solanum lycopersicum) s prahovou hodnotou pro toto osivo 0 %. 
• části I (týkající se sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny, kromě osiva) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem na rostlinách papriky seté (Capsicum annuum) a lilku rajčete (Solanum lycopersicum), určených k pěstování, kromě osiva s prahovou hodnotou pro tyto rostliny 0 %.

Monitoring patogenu se provádí přímo pravidelným vizuálním pozorováním výskytu prvních příznaků choroby v porostu.

Sledování vhodnosti podmínek pro infekci a šíření choroby (např. pomocí automatických meteorologických stanic).

Metody prognózy nejsou v ČR k dispozici. 
Na základě vyhodnocení faktorů zvyšujících riziko infekce (teplota, déšť, poškození rostlinných pletiv) je možné předpokládat výskyt choroby.

Nejsou známy.  
Ošetření na lokalitách s pravidelným výskytem choroby je nutno provést preventivně, pokud jsou příznivé podmínky pro vznik a šíření choroby a byl zjištěn výskyt choroby.

• Základem je používání zdravého osiva. 
• Dezinfekce rukou a nářadí při vyštipování bočních výhonů. 
• Včas a důsledně likvidovat napadené rostliny.

Z nechemických variant jsou prokázány účinky antagonistických mikroorganismů Bacillus spp.,  Pseudomonas spp., nebo laktobacilů. 
Přípravky na bázi mikroorganismů se aplikují zpravidla preventivně před výsadbou sazenic nebo v době výskytu prvních příznaků. Ošetření je nutné opakovat podle potřeby v rozestupu 7–14 dní. K moření osiva se používá roztoku octa nebo peroxidu případně horké vody (50 °C na 30 minut).

Do jisté míry zajišťují ochranu i preventivně aplikované měďnaté přípravky registrované na plíseň rajčete. Jakmile se objeví první příznaky, je jakákoliv ochrana neúčinná.

Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných přípravků nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.