Rostlinolékařský portál

Rajče.

Na vrchní straně listů se objevují světle zelené až žluté skvrny, na jejichž spodní straně vyrůstá hustý sametový („sametová plíseň“), nazelenalý a později olivový až hnědý porost fruktifikačních orgánů houby. Skvrny se rozrůstají, splývají a napadené listy hnědnou a odumírají. Postupně se choroba šíří ze spodních listů na horní. Při silné infekci zůstávají napadené rostliny v krátké době bez zdravých listů.

Patogen dlouhodobě (až 9 měsíců) přezimuje výtrusy na rostlinných zbytcích, konstrukci skleníků a fóliovníků a na nářadí. 
Choroba se velmi rychle šíří při vzdušné vlhkosti vyšší než 80 % a teplotě nad 20 °C. Rozvoji pomáhá i kondenzace vody na listech.

Významná choroba starších odrůd rychlených rajčat, zejména ve fóliovnících. Novější odrůdy mají již většinou určitý stupeň odolnosti.

Monitoring patogenu se provádí přímo pravidelným vizuálním sledováním výskytu prvních příznaků choroby v porostu.

Sledování vhodnosti podmínek pro infekci a šíření choroby (např. pomocí automatických meteorologických stanic).

Metody prognózy nejsou v ČR k dispozici. 
Na základě vyhodnocení faktorů zvyšujících riziko infekce (teplota, déšť, poškození rostlinných pletiv) je možné předpokládat výskyt choroby.

Nejsou známy. 
Ošetření na lokalitách s pravidelným výskytem choroby je nutno provést preventivně, pokud jsou příznivé podmínky pro vznik a šíření choroby a/nebo byl zjištěn výskyt choroby.

• Dostatečné větrání celého porostu (např. aktivní pomocí ventilátorů). 
• Zalévat tak, aby na listech dlouho nezůstávala voda. 
• Dezinfikovat konstrukce rychlírenských prostor a nářadí. 
• Využití odolných odrůd. 
• Největší škody jsou v dlouhých fóliovnících, kde se velmi těžko větrá jejich středová část.

Z nechemických variant jsou prokázány účinky přípravků na bázi antagonistických hub Acremonium sp., Coniothyrium spp. nebo Trichoderma spp., z bakterií např. rod Bacillus spp.. Přípravky se aplikují v době výskytu prvních příznaků. Ošetření je nutné opakovat podle potřeby v rozestupu několika dní.

S ochranou je třeba začít v době výskytu prvních příznaků napadení. V závislosti na tlaku choroby a průběhu počasí je ošetření nutno 1–2krát opakovat. Pokud se jedná o výskyt ve sklenících, je nutné upravit především vláhové poměry a snížit vlhkost v celém skleníku. 

V případě pěstování náchylných odrůd je vhodné včas začít s preventivní chemickou ochranou (viz plíseň rajčete), kterou je vhodné opakovat v týdenních intervalech.

Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.