Rostlinolékařský portál

Většina druhů čeledi tykvovitých (Cucurbitaceae).

Konidie obou druhů je obtížné od sebe rozeznat. Kleistothecia (chasmothecia) se objevují pouze zřídka.

Oba druhy patogenů způsobují podobné příznaky. Zpočátku světle žluté skvrny na stoncích, řapících a listech. Skvrny se postupně zvětšují, později se objevuje bílé, načechrané mycelium s konidiofory a konidiemi na obou stranách čepelí listů, řapících a stoncích. Napadené listy jsou matné a chlorotické. Později se objevuje světle šedý povlak. První příznaky se objevují nejdříve na starších plodících rostlinách, starších listech, zastíněných spodních listech a na lícové straně listů. Napadené listy předčasně usychají a odumírají, rostliny předčasně dozrávají. K infekci plodů dochází jen vzácně u vodních melounů a okurek.

E. cichoracearum má nižší teplotní optimum a proto se vyskytuje během chladnějších jarních a časných letních měsíců. S. fuliginea se vyskytuje později během teplých letních měsíců. 
Oba druhy jsou obligátní parazité, vyvíjejí se pouze na živých pletivech hostitele. Zdrojem primárního inokula jsou konidie, které jsou přenášeny vzduchem na velké vzdálenosti z napadených skleníkových kultur a případně alternativních hostitelů. Oba druhy mají velmi krátký vývojový cyklus, doba mezi infekcí a objevením prvních příznaků (inkubační doba) je obvykle pouze 3–7 dní. Vhodné podmínky pro infekci a šíření představují zahuštěné porosty, nízká intenzita světla (oblačné počasí), vhodná teplota a vysoká relativní vlhkost vzduchu. K infekci však může docházet i při nižší vlhkosti pod 50 %. Suché teplé počasí je příznivé pro kolonizaci hostitele, sporulaci a šíření choroby. Optimální teplota pro vývoj patogenů je 20–27 °C, k infekci dochází mezi 10 až 32 °C. Při teplotách nad 38 °C dochází k eradikaci patogenů.

Padlí je významnou chorobou ve všech oblastech pěstování dýňovitých. Škodlivost spočívá nejen ve snížení počtu a velikosti plodů a zkrácení doby sklizně, ale i kvality plodů – chuti u melounů, zhoršení skladovatelnosti tykví, sesychání a změně zbarvení. 
E. cichoracearum způsobovalo větší škody v minulosti, v současnosti více škodí S. fuliginacea.

Nepřímá opatření představují obecně známé a prakticky využívané agrotechnické postupy, které jsou založeny na vytváření optimálních podmínek pro růst a vývoj rostlin a naopak nevhodných ekologických podmínek pro vznik infekcí a šíření choroby. Dostatečně účinná preventivní ochrana musí být komplexní, zahrnující tato opatření: 

• Výběr pozemku. 
• Používání odolných nebo tolerantních odrůd.
• Optimální agrotechnika. 
• Regulace zaplevelení. 
• Včasná a důsledná likvidace napadených částí rostlin a posklizňových zbytků. 
• Regenerační opatření v napadených porostech (závlaha a foliární výživa).

Byly prokázány účinky hydrogen uhličitanu sodného, syrovátky, esenciálních olejů nebo extraktu z kopřiv nebo přesličky. Dále jsou prokázány účinky přípravků na bázi antagonistických hub Ampelomyces sp., Aphanocladium sp., Gliocladium sp., Lecanicillium spp., Trichoderma spp nebo bakterií rodu Bacillus spp., Streptomyces spp. a Pseudomonas spp.

S ochranou je třeba  začít v době výskytu prvních příznaků napadení. V závislosti na tlaku choroby a průběhu počasí je ošetření nutno 1–2krát opakovat. Při nižším tlaku je možné použít kontaktní přípravky na bázi síry nebo mědi.