Rostlinolékařský portál

Veškeré listnáče, nejvíce pak buk (Fagus spp.), jírovec (Aesculus spp.) a lípa (Tilia spp.).

Dřevní houby, u kterých nejčastěji dochází k záměně s troudnatcem kopytovitým jsou: troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola) má bílou dužninu plodnice a nemá zrnité jádro uvnitř horní části plodnice. Působí hnědé tlení, plodnice má charakteristický červený pruh na okraji a póry nejsou našedlé. Lesklokorka ploská (Ganoderma applanatum) má ploché plodnice, ústí rourek je bílé, po omačkáním hnědne a uvolňuje hnědý výtrusný prach. Ohňovec obecný (Phellinus igniarius) má černý kostičkovitě rozpraskaný povrch klobouku, rezavé výtrusorodé rouško.

Plodnice troudnatce kopytovitého jsou víceleté, mohutné (kopytovitého, polokruhovitého tvaru). Povrch plodnice je pravidelně zvlněný od nově přirůstajících vrstev rourek. Mladé plodnice jsou spíše bochánkovitého tvaru, starší již klasicky kopytovité. Barva svrchní strany klobouku je výrazně variabilní. Nejčastějí hnědá u mladých plodnic, později šedohnědá až šedá. Uvnitř plodnic je dužnina měkká, rezavě hnědá, se zrnitým jádrem. Výtrusorodé rouško na spodní straně plodnice je šedavé až nahnědlé. Ústí rourek krémové, světle hnědé. U mladých plodnic výtrusorodé rouško po otlačení tmavne. Výtrusný prach je bílý. 
Troudnatec kopytovitý patří ke skupině hub bílého tlení. Jeho hniloba je bílá pevná. V napadeném dřevě dochází k rozkladu ligninu, následkem čehož dřevo ztrácí svou pružnost, ale pevnost zůstává zachována a dřevo se nerozpadá. Rozsah tlení je patrný díky výraznému vyblednutí napadeného dřeva. Charakteristickým znakem je viditelné bílé syrocium o mohutnosti až 0,5 centimetru, které je uloženo podélně mezi letokruhy dřeva v podélném směru.

Tato houba patří mezi ranové parazity šířící se na nové hostitele za pomoci větru. Infekce tedy proniká skrze mechanická poškození. Následně způsobuje rychlou degradaci dřeva, která je nejintenzivnější v místě největších plodnic. V průběhu infekce hojně fruktifikuje, čímž se dále šíří na nové hostitele. Na hostitelské dřevině dále přežívá i po odumření či mechanické destrukci hostitelské dřeviny, neboť se jedná o fakultativně nekrotrofního parazita.

Jedná se o velmi častou parazitickou houbu způsobující škody v přestárlých či výrazně mechanicky poškozovaných bukových porostech. V pokročilých fázích infekce způsobuje selhání napadených dřevin zlomem.

J. Rozsypálek, MENDELU