Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

korovnice pupenová
Adelges laricis

třída: hmyz (Insecta) řád: polokřídlí (Hemiptera) čeleď: korovnicovití (Adelgidae)

Další české názvy: korovnice modřínová

EPPO kód: ADLGLA

Základní charakteristika
Hostitelské spektrum
Dicyklická. Výskyt prokázán na 19 druzích dřevin: modříny (8 druhů) a smrky (11 druhů).
Popis
1,5 až 2 mm velká, světlezelená až tmavočerná korovnice. Hustě pokrytá voskovými vlákny. Chybí sifunkuli a chvostek.
Možnost záměny
Na modřínech (Larix spp.) často dochází k záměně s korovnicemi Sacchiphantes abietis, S. viridis aj. Popřípadě se může zaměnit se mšicemi rodu Cinara (C. cuneomaculata, C. kochiana, C. laricis aj.) nebo při přemnožení i Aphis fabae. 
Na smrcích (Picea spp.) se může zaměňovat s korovnicemi Adelges cooleyi, Dreyfusia nordmannianae, Pineus cembrae, P. orientalis, P. pini, Sacchiphantes abietis, Sacchiphantes viridis, aj. Další možností je záměna se mšicemi rodu Cinara (C. confinis, C. costata, C. pinea, C. pini aj.) nebo Elatobium abietinum či při přemnožení také Aulacorthum solani atd.
Příznaky poškození/napadení
Na modřínech způsobuje korovnice svým sáním zpomalený růst výhonů, žloutnutí a kolénkovité ohýbání jehlic. Při silném napadení mohou jehlice či dokonce celé výhony odumírat. Při silném napadení kůry dochází pravděpodobně k poškození povrchových pletiv a snížení jejich mrazuvzdornosti. Hálky vznikají v důsledku mechanického účinku korovnic. V hálku je přeměněn celý pupen, v tomto místě už dál neroste žádný výhon. Zbarveny jsou bledě zeleně až žlutavě, velikost 5–10 mm. Na jejich povrchu zůstávají často zbytky jehlic. Napadány jsou převážně pupeny na bočních výhonech a slabších větvičkách. Hálky postupně zdřevnatí a zčernají.
Na smrku vznaikají typické hálky.
Životní cyklus
Nymfy fundatrices se líhnou na podzim a přezimují na smrkových větvičkách. Na jaře sají na bázi pupenů a postupně vytvářejí hálky, které se otevřou v červnu či červenci. Okřídlené gallicoly přelétají na modříny a kladou vajíčka na jehlice. Nymfy I. instaru tzv. neosistens přezimují na modřínových větvičkách. Dospívají v polovině dubna jako generace sistens a kladou vajíčka. Nymfy progrediens, které se líhnou na jehlicích modřínu z vajíček sistens se vyvinou jako sexupary nebo bezkřídlé progredientes. Sexupary migrují v květnu a červnu na smrk, kde snášejí vajíčka, ze kterých se vyvinou samečci a samičky. Oplodněná vajíčka jsou kladena na smrkové větvičky a z nich se vyvinou fundatrices, tím se dokončí celý dvouletý cyklus. Bezkřídlé progrediens zakládají jednu či více letních generací na modřínu.
Hospodářský význam
Deformace koruny, snížení estetické hodnoty, škody ve školkách ale i starších kulturách, rozvoj černí na medovici, snížení odolnosti, ohrožení zdravotního stavu dřevin.