Rostlinolékařský portál

Hostitelské spektrum této dřevní houby tvoří jehličnaté dřeviny, a to zejména borovice (Pinus sp.), modříny (Larix sp.), smrky (Picea sp.) či douglasky (Pseudotsuga sp.)

Plodnice hnědáku Schweinitzova jsou jednoleté. Začínají se vytvářet v průběhu června a července, některé zdroje uvádějí až do října či listopadu. Rozpadající se plodnice je ještě stále možné identifkovat i v příštím roce. Starými plodnicemi se dá velmi dobře malovat jako uhlem hnědé barvy. V průměru může plodnice dosahovat až 40 cm. Klobouk plodnice je polokruhovitý až kruhovitý, nepravidelně hrbolatý a pokrytý jemnou plstí. Mladá plodnice je ve středu tmavě hnědá, okraj (růstová zóna) má odstíny žluté až oranžově rezavé. Staré plodnice jsou tmavě hnědé a polorozpadlé. Ústí rourek je v mládí žlutá se zeleným odstínem, v dospělosti rezavě hnědá. Výtrusy jsou bezbarvé. Dužnina je masitá, vláknitá, šťavnatá, žlutohnědá s nakyslou chutí. Plodnice jsou přirostlé k substrátu malým, avšak silným třeněm (někdy jsou bokem přirostlé), ze kterého roste více klobouků. Plodnice s většinou nachází na povrchu hrabanky, mezi kořenovými náběhy, nebo výjimečně na bázi kmene.

Hlavně v mladém stádiu prakticky nezaměnitelná. V některých případech by se dal zaměnit s ďubkatci (Onnia sp.), ti jsou ale drobnější, tvoří voštinovou hnilobu s výrony pryskyřice a jejich dužnina je výrazně tužší, než má hnědák.

Je to původce hnědé, jádrové hniloby kořenů a bazální části kmene mnoha jehličnanů. Dřevo se hranolovitě rozpadá. Hniloba se šíří poměrně rychle od kořenů směrem ke kmenu až do výšky kolem 10 m, a to mnohdy bez patrných symptomů. Ale zejména u modřínů, douglasky či vejmutovky je velmi dobře patrné lahvicovité zduření báze kmene. Tlející dřevo má okrovou barvu a je velmi dobře rýpatelné nehtem. Následně se tvoří trhlinky jak podélné, tak příčné. V nich se objevuje bílé podhoubí. V konečně fázi je dřevo červenohnědé a hranolovitě se rozpadající. Pokud je hniloba suchá, dřevo je velmi lehké a dá se rozdrtit na jemný prášek. Napadený strom má narušenou stabilitu a dochází k vývratům. Napadené části mohou vonět po terpentýnu.

Infekce proniká do hostitele přes mechanická poranění na kmeni. Plodnice se tvoří až v pokročilejších fázích infekce a nemusí se tvořit každoročně. Kde se plodnice vytvářejí pravidelně, je třeba počítat s velmi pokročilou hnilobou.

Vyskytuje se běžně jak v lesích, tak v parcích. V městských parcích je poměrně častý na modřínech či na borovici vejmutovce. Když hniloba pronikne až k obvodu kmene, napadené stromy se v bazální části vylamují. Jako jeden ze způsobů ochrany dalších stromů se uvádí odstranění a sesbírání zbytků kořenů napadeného stromu.

J. Rozsypálek, MENDELU