Rostlinolékařský portál

Projevuje se u jablek a hrušek povrchovým hnědnutím slupky, aniž by byla zasažena dužnina. Užitná hodnota napadených plodů sice není výrazně ovlivněna, avšak jejich vzhledová kvalita je pro spotřebitele nepřijatelná. 
V praxi se rozlišují dva druhy skládkového hnědnutí slupky: vlastní skládkové (předčasné) hnědnutí slupky a hnědnutí slupky spojené s přezráváním plodů.  
Hnědnutí slupky spojené s přezráváním plodů se projevuje na plodech příliš dlouho skladovaných v nevhodných (vyšších) teplotách. Na rozdíl od vlastního (předčasného) hnědnutí slupky se porucha postupně rozšiřuje do dužniny a často je spojena s vnitřním hnědnutím dužniny plodů. Skvrny na rozdíl od předčasného hnědnutí se nejdříve objevují na osluněné straně plodů.  
Předčasné skládkové hnědnutí slupky se naopak projevuje u jablek a hrušek dlouhodobě skladovaných, často ještě dříve, než dosáhly konzumní zralosti. Ve skladě je patrné nejdříve za 6–12 týdnů po uskladnění. Nejsilněji se projeví za 2–3 dny po přenesení plodů ze skladu do pokojové teploty. Slupka se zbarvuje světle hnědě, přičemž postižená místa jsou mírně vkleslá. Hnědnutí zasahuje jen slupku a několik vrstev podpovrchových buněk. Jinak si dužnina zachovává svou tuhost a zůstává zdravá.

Příčinou choroby je nahromadění některých aromatických látek pod kutikulou (často vlivem jejich vysoké koncentrace v atmosféře skladu).

K zamezení výskytu této poruchy je třeba správně zvolit sklizňové termíny v  optimální zralosti.  
Okamžité uskladnění a zchlazení na optimální skladovací teplotu. 
Ve skladech s řízenou atmosférou se doporučuje zachycovat toxické prchavé látky zvláštními filtry k čištění vzduchu.  
Skladovatelsky významným opatřením, nezbytným pro minimalizaci spály, je omezení výskytu etylénu ve vnější atmosféře chladírenské komory.