Rostlinolékařský portál

Rostliny z čeledi brukvovité (Brassicaceae), z polních plodin např. řepka olejka, hořčice setá, brukev řepák; ze zeleniny křen selský, z plevelů kokoška pastuší tobolka, ředkev ohnice, barborka obecná, hořčice polní, ředkev ohnice, řeřišnice, potočnice aj. 
Vlhké louky, zahrady, okraje lesů.

Dospělci jsou drobní brouci, 3–4,5 mm velcí. Tělo je široce oválné, vysoce klenuté, až téměř polokulovité. Barva je zelená, modrá, fialová, někdy až černá, s kovovým leskem. Zadní okraj posledního článku zadečku je široce žlutě vroubený. Hlava je vtažena do štítu až po oči. Krovky jsou pravidelně tečkovaně rýhované. Střední a zadní holeně jsou bez zubu, drápky chodidel jsou jednoduché. Tykadla jsou vetknuta nad kořeny kusadel a jsou značně oddálená. Jsou silnější, zcela černá, předposlední čtyři články jsou zřetelně širší než delší.  
Vajíčka jsou asi 1 mm dlouhá, válcovitá, na obou koncích zaoblená, světle žluté barvy. 
Larvy procházejí třemi vývojovými stadii (instary). Larvy posledního instaru jsou asi 5,5 mm dlouhé, štíhle kyjovitého tvaru, dopředu slaběji, dozadu silněji zúžené. Mají špinavě žlutou barvu, hlava je leskle černá. Předohruď je trochu tmavší, podobně jako několik bradavek na středohrudi a zadohrudi. Na každém článku zadečku je příčná řada černých bradavek, na každé z nich je krátký chloupek. Při dotyku larvy vylučují žlutý sekret z tělních žláz. 
Kukly jsou citrónově žluté, lesklé, s matným a nelesklým zadečkem. Na předohrudi jim vyrůstá 15 štětinek v půlkruhu.

Dospělce mandelinky křenové lze pouze částečně zaměnit s dospělci m. ředkvičkové.

Brouci i larvy škodí žírem na listech. Drobné požerky ve tvaru oválných jamek na horní straně listů, okénkování, skeletování. 
Největší škody vznikají především ve druhé polovině června až počátkem července.

Dospělí brouci přezimují pod kameny, hroudami, listím, v suché trávě. Objevují se na jaře v květnu a hned se páří. Samice brzy po spáření kladou vajíčka do jamek, které vykusují v listových čepelích. Jamky jsou oválné, trochu větší než vajíčko. Spodní pokožka listů není poškozena. Během života může samice naklást 300–400 vajíček, za den cca 20. Za 8–12 dní se vylíhnou larvy, které zpočátku žijí pohromadě, živí se listy brukvovitých rostlin v nichž podobně jako dospělci vykusují drobné dírky. Larvy se vyvíjejí rychle, celý vývoj trvá asi 4 týdny. Vajíčka a larvy potřebují k vývoji vyšší teploty, minimální nad 12 °C a optimální 22–25 °C a vysokou relativní vlhkost vzduchu. Proto jsou vajíčka kladena na zastíněné listy. Po skončení vývoje larvy padají k zemi, kde se zahrabávají mělce, několik cm, pod povrch půdy. Zde si vyhlubují oválnou komůrku, v níž se kuklí. Asi za 10 dní, tj. koncem června až počátkem července se líhnou dospělí brouci nové generace. Ti se brzy páří a zakládají další generaci. Mandelinka může mít do roka dvě, v teplejších oblastech až tři generace.

Běžný, rozšířený druh. Škodlivé výskyty jsou výjimečné. 
Největší škody vznikají na brukvovité zelenině, např. tuřínu, ředkvi, ředkvičce, křenu, hořčici aj. Při přemnožení může dojít k holožírům, kdy zůstává zachována pouze listová žilnatina.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních příznaků poškození škůdci (poškozených listů). 
Monitoring výskytu dospělců pomocí sklepávání.

Dle tendence výskytu v předchozím roce (letech).

Nejsou v ČR stanoveny. 
Ošetřuje se neprodleně při zjištění škodlivých výskytů.

Využití souboru dostupných preventivních (agrotechnických) i kurativních opatření (fyzikální, biologické a chemické metody ochrany): 

• Včasná detekce škůdce, 
• likvidace a následné odstranění napadených listů nebo celých rostlin, 
• pravidelná kultivace půdy,  
• podpora predátorů a parazitoidů. 

Přirozenými nepřáteli jsou kuklice, larvy mandelinky likvidují mršníci, ptáci

Průběžná likvidace brouků sběrem nebo setřásáním na podložku - plachtu, fólii.

Potřeba ošetření bývá výjimečná.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením doporučené dávky a stanoveného počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou. Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.