Rostlinolékařský portál

Klopušky jsou širocí polyfágové, poškozují mnoho druhů rostlin.

Klopušky jsou středně velké (okolo 5–7 mm) málo sklerotizované ploštice. Typický pro ně je štítek ve tvaru trojúhelníku. Zbarvení je žluté až hnědočervené. 
Larvy jsou dospělcům podobné, nemají však vyvinuta křídla. 
Celkem bylo při poslední gradaci na chmelu zjištěno následujících 6 druhů klopušek: klopuška Orthops kalmii, klopuška chlupatá (Lygus rugulipennis), klopuška rzivá (Pseudoloxops coccineus), klopuška dravá (Liocoris tripustulatus), klopuška chmelová (Calocoris fulvomaculatus) a klopuška dvojtečná (Calocoris norvegicus). 
Na vojtěšce škodí zejména klopuška chlupatá (Lygus rugulipennis), klopuška světlá (Adelphocoris lineolatus) a klopuška černá (Adelphocoris seticornis). 
Na slunečnici škodí zejména klopuška chlupatá (Lygus rugulipennis) a klopuška červená (Lygus pratensis).
Na cukrovce škodí klopuška bramborová (Lygus pabulinus), k. chlupatá (L. rugulipennis), k. červená (L. pratensis), příležitostně i k. dvoutečná (C. norvegicus).

Snadno se zaměňují jednotlivé druhy klopušek, ale záměna s jinými druhy škůdců je málo pravděpodobná.

U chmelu je nejvýznamnějším poškození vegetačních vrcholů, tzv. „kočičí hlavy“, které je nejčastěji patrné po zavedení rostlin na chmelovodiče. Nahloučené listy a následné vadnutí s postupným odumřením vegetačního vrcholu (porušení apikální dominance), což bývá doprovázeno růstem nahloučených, převislých postranních sterilních výhonů.  
Na vojtěšce sají dospělci i larvy klopušek na všech nadzemních částech rostlin. 
U slunečnice v důsledku toxinů dochází k poškození buněk a k praskání pletiv. Posátá místa se zbarvují žlutavě, později hnědnou a zasychají. Pletiva se silně deformují. Nejškodlivější je sání ve středu úboru, a to již od počátku otevírání poupat. Kvítky odumírají a uprostřed úboru se vytváří otvor. Okraje otvoru jsou infikovány houbou B. fuckeliana, která prorůstá úborem pod základy kvítků a může způsobit i hnilobu celého úboru.
Na cukrovce se objevují žlutavé nespecifické skvrny na čepelích listů, kdy klopušky vylučují do listových pletiv toxické sliny. Dalším a častějším příznakem napadení je deformace a žloutnutí špiček listů. 

Poškození se může zaměnit s poškozením od jiných druhů hmyzu s bodavě savým ústním ústrojím. Podobné jsou i počáteční příznaky houbových onemocnění. 

Dospělci, kteří přezimovali, se objevují v porostech slunečnice od poloviny května. Dospělci i nymfy poškozují rostliny sáním. Nymfy dospívají od počátku července, od konce srpna přelétávají klopušky na zimoviště. Mají většinou 1 generaci do roka. 
U chmelu preferují osluněné polohy, chráněné před větrem v blízkosti jehličnatých a lužních lesů. Zvýšený výskyt lze očekávat rovněž ve chmelnicích zaplevelených ruderálními plevely (lebedy, merlík bílý a pelyněk černobýl). 
U vojtěšky klopuška světlá přezimuje ve stadiu vajíček nakladených do stonků vojtěšky i jiných druhů rostlin. Nymfy se objevují ve 2. dekádě května. Do roka se vyvinou dvě pokolení. Druhá generace škodí na druhých semenných sečích vojtěšky. Obdobnou bionomii má i klopuška černá. Klopuška chlupatá přezimuje jako dospělec. V porostech vojtěšky se vyskytuje dříve než klopuška světlá. Do roka má 2 generace. Škodí hlavně v dozrávajících porostech sáním na luscích.

Výskyt a škodlivost klopušek je ovlivněna ročníkem, lokalitou a pěstovanou plodinou a hybridem. V posledních letech však význam postupně stoupá. 
Minoritní škůdci chmele. Na chmelu se přemnožují v nepravidelných dlouholetých cyklech. V letech 1998–1999 byla gradace těchto škůdců lokalizována na žateckou chmelařskou oblast zahrnující Podlesí na území okresů Louny a Rakovník. Lokální škodlivost v těchto letech dosahovala 20–50 %. I když od té doby nebyla již jejich hospodářsky významná škodlivost zaznamenána, je nezbytné věnovat jejich výskytu pozornost i nadále. Dominantním druhem, který způsobuje hospodářsky významnou škodu, je klopuška chlupatá. 
U vojtěšky významné snížení výnosu, kvality a klíčivosti osiva. Vyšší výskyty klopušek jsou na starších porostech semenné vojtěšky, kdy jejich početnost po migraci z okolních sklizených ploch dosahuje až desetinásobku prahu škodlivosti.
Poškozením slunečnice klopušky též zvyšují riziko jejího napadení některými houbovými chorobami. 
Škodlivost klopušek na cukrovce není hospodářsky významná, i když se s příznaky napadení můžeme v porostech pravidelně setkávat.

chmel: 

• Vizuální kontrolu vegetačních vrcholů chmele provádíme minimálně na 100 rostlinách po úhlopříčce chmelnice. 

pícniny: 

• Výskyt ploštic sledujeme ve dvou termínech – před květem druhé semenné seči a v dokvétajících porostech. 
• K monitorování ploštic z porostů se používá entomologické smýkadlo. 

slunečnice: 

• Výskyt klopušek se zjišťuje pozorováním na rostlinách.

chmel: 

• 10 % poškozených vegetačních vrcholů v době dlouživého růstu chmele. 

pícniny: 

• 150 jedinců klopušek (dospělců i nymf) na 100 smyků (4×25 smyků) před květem;
• 250 jedinců klopušek (dospělců i nymf) na 100 smyků při dokvétání v období převahy zelených lusků. 

slunečnice: 

• Není stanoven.

chmel: 

• Nebezpečí poškození hrozí zejména na chmelnicích nacházejících se v bezprostřední blízkosti lesů. 

pícniny: 

• Je důležité dodržovat izolační vzdálenost od starších semenných porostů (min. 500 až 1000 m), nízké strniště a dokonalá sklizeň posklizňových zbytků, ve kterých přezimují vajíčka klopušek. Nymfy nižších vývojových stupňů jsou kořistí některých predátorů (dravé ploštice rodu Nabis aj.). 

slunečnice: 

• Nebezpečí silného poškození hrozí zejména na okrajích porostů sousedících s travními porosty nebo víceletými pícninami.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

chmel: 

• Ochranný zásah proti této přezimující generaci klopušek doporučujeme provést při dosažení prahu škodlivosti.

pícniny: 

• Ošetřují se jen semenné porosty, a to před květem a při dokvétání, kde bylo dosaženo prahu škodlivosti. Za hlavní ošetření proti plošticím v semenných porostech se považuje druhé ošetření tj. v dokvétajících porostech. 

slunečnice: 

• Ošetření se doporučuje při silném výskytu klopušek na rostlinách od počátku otevírání poupat.

Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.

Účinnost ošetření je možno ověřit zjištěním výskytu klopušek v porostech.