Rostlinolékařský portál

dřepčík chmelový

Psylliodes attenuata

třída: hmyz (Insecta) řád: brouci (Coleoptera) čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae)

Vědecká synonyma: Psylliodes attenuatus

EPPO kód: PSYIAT

Základní charakteristika

Hostitelské spektrum

Chmel, konopí. Může přežívat i na kopřivě dvoudomé (Urtica dioica) a lopuchu (Arctium spp.).

Popis

Brouk je vejčitého tvaru, 2,0–2,8 mm dlouhý a 1,0–1,4 mm široký. Zbarvení leskle kovově černozelené s načervenalou apikální částí krovek, tykadla rezavě červená, posledních 5 tykadlových článků tmavších, nohy zbarveny jako tykadla. Stehna posledních končetin jsou zesílená, umožňují skákání. Samice jsou zpravidla větší než samci.

Vajíčka jsou oválná, světle žlutá, velikostně 0,4×0,2–0,3 mm.

Larva je protáhlá, nitkovitého tvaru se třemi páry krátkých končetin (oligopodní). Tělo je zbarveno bělavě mimo hlavu a pygidium, které jsou žluté. Délka až 4,0 mm.

Kukla je velká 3,0×1,5 mm, vejčitého tvaru, na konci zúžená.

Možnost záměny

Kromě dřepčíka chmelového se na chmelu rovněž mohou vyskytovat i mnohé další druhy dřepčíků: dřepčík černý (Phyllotreta atra), dřepčík pestrý (Phyllotreta striolata), dřepčík černonohý (Phyllotreta nigripes), dřepčík olejkový (Psylliodes chrysocephala chrysocephala), dřepčík obilný (Phyllotreta vittula), dřepčík polní (Phyllotreta undulata) či dřepčík zelný (Phyllotreta nemorum). Nejčastěji byl z těchto druhů v jarním období pozorován dřepčík černonohý (Phyllotreta nigripes), který je znám jako škůdce řepky a dalších rostlin z čeledi brukvovitých, následovaný dalším škůdcem brukvovitých dřepčíkem černým (Phyllotreta atra), který byl zjištěn jako jediný doprovodný druh dřepčíka chmelového (Psylliodes attenuata) při monitorování výskytu dřepčíků při sklizni chmele. Dřepčík chmelový je dominantních druhem. Ostatní druhy dřepčíků hospodářskou škodu na chmelu nezpůsobují.

Příznaky poškození/napadení

Listy jsou řešeťovitě proděravěné, při silném výskytu zcela skeletované nebo může dojít k holožíru. Napadené hlávky zasychají a dále se nevyvíjí, brouci požírají i samotné vřeténko hlávky.

Životní cyklus

Přezimují imaga v zimních úkrytech, které většinou nalezne brouk přímo na chmelnici (v trhlinách půdy či v trhlinách chmelnicových sloupů, pod rostlinnými zbytky apod.). Z diapauzy se probouzí v závislosti na počasí daného roku, zpravidla od počátku druhé dekády dubna. Při vysokých březnových teplotách můžeme přechodně pozorovat první dřepčíky již v předjarním období na rašících výhonech ještě před řezem chmele, tj. od poloviny měsíce března. Výlez graduje ve třetí dekádě dubna až první dekádě května. V závislosti na aktuálních povětrnostních podmínkách daného roku může tento termín poněkud kolísat. Do třetí dekády května je hromadný výlez imag zpravidla ukončen.

Brouci jsou teplomilní, a proto se za chladného počasí ukrývají v půdě. Poměr pohlaví je zpočátku skoro vyrovnaný, s odstupem času ale začínají převládat v populaci samice. Ještě před pářením brouci provádí úživný žír. K páření dochází od třetí dekády dubna do konce května. Několik dní na to začíná kladení vajíček. Jedna samička naklade až 150 vajíček do vlhké půdy v blízkosti chmelových babek do hloubky 0,5–2,0 cm. Stadium vajíčka trvá přibližně 10 dní. Vajíčka a larvy jsou citlivé k zasychání, při snížení půdní vlhkosti pod 20 % hynou. Většina larev se vylíhne v červenci. Mladé larvy se vžírají do tenkých kořínků a vytvářejí zde chodbičky. Později se zdržují do 25 cm hloubky v půdním horizontu a živí se okusem drobných kořínků. Stadium larvy trvá od 4 do 6 týdnů v závislosti na teplotě půdy a za tuto dobu projde 3 instary. Kuklí se v půdě v kukelní komůrce. Za 3–5 týdnů se líhne imago (letní generace), tj. od poloviny července do poloviny srpna. Letní generace dřepčíka chmelového škodí na konci července a průběhu srpna na mladých pazochových listech a ve hlávkách chmele. V průběhu října imaga upadají do diapauzy. Délka života dospělců je 10–11 měsíců. K většímu úhynu přezimujících brouků dochází při střídání oblev a mrazů.

Za rok vytváří 1 generaci.

Hospodářský význam

Patří mezi minoritní škůdce chmele, s ohledem na posun hranic výskytu a změny v charakteru klimatu, lze očekávat zvyšování škodlivosti tohoto škůdce u nás. V ČR způsobuje především škody na jarních rašících výhonech a posléze i na listech mladých chmelových rostlin. Při silném výskytu může docházet k silnému poškození a dokonce i holožíru, čímž se značně snižuje fotosyntéza, což má negativní vliv na další vývoj mladých chmelových rostlin, a tudíž i v konečné fázi na výnos chmele. Tak silné napadení ale nebývá většinou obvyklé. Naproti tomu při slabém stupni napadení jej rostliny zpravidla kompenzují rychlým růstem, aniž by vznikla ekonomická škoda. Velmi nebezpečný může být výskyt dřepčíka zvláště u výsazů a u mladých chmelnic. U nás jsou významné škody na jarních rašících výhonech, později na listech. Silně poškozené výhony nerostou, krní i hynou. Larvy nezpůsobují hospodářsky významné škody. Ekonomicky významné škody můžou způsobit přezimující imaga. Dřepčík chmelový je společně s lalokonoscem libečkovým (Otiorhynchus ligustici) nejvýznamnějším ze spektra minoritních škůdců chmele.

Monitoring a prognóza

Přímé metody monitoringu

Pro sledování přezimujících imag je vhodná metoda s využitím žlutých Mörickeho misek naplněných vodou s přídavkem smáčedla. Pro monitoring nově líhlých brouků se osvědčila metoda sklepávání, kterou současně můžeme detekovat fytofágní ploštice.
Pro monitoring výskytu letní generace je vhodné provádět hodnocení pomocí vysokozdvižné plošiny, z níž můžeme v době hlávkování hodnotit rovněž výskyt svilušky v horních listových patrech a případné poškození chmelových hlávek peronosporou či padlím chmelovým.

Nepřímé metody monitoringu

Hodnota SET je součtem teplot převyšujících od počátku sledovaného období (kalendářního roku) prahovou hodnotu letové aktivity. Prahová hodnota pro letovou aktivitu (PTL) = 10,5 °C. Hodnota SET byla stanovena jednak pro počátek přeletu (resp. výskytu) jarní (tj. přezimující) generace dřepčíka chmelového, kdy činí PTLPP = 35 °C a jednak pro gradaci přeletu (výskytu) jarní generace, která činí PTLGP = 300 °C a je totožná s dobou hromadného výlezu (výskytu) této generace.

Rozhodování o provedení ošetření

Prahy škodlivosti

Do 5 % poškození listové plochy – slabé napadení.
5–10 % poškození listové plochy – střední napadení.
>10 % poškození listové plochy – silné napadení.

Provádění ochranných opatření

Preventivní opatření

Z parazitů je znám lumčík Perilitus bicolor.
Předpokládá se, že je rovněž součástí potravy některých druhů hmyzožravých ptáků.
Dospělci mohou být rovněž parazitováni mikrosporidiemi rodu Gregarina.

Nechemické metody ochrany rostlin

Biologická a biotechnická ochrana

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Chemická ochrana rostlin

Optimální termín pro provedení ochranného zásahu je období hromadného výlezu brouků. Ochranný zásah je doporučeno provádět při dosažení středně silného napadení. Chmelové rostliny jsou v době optimálního termínu pro realizaci ochranného zásahu cca 60–75 cm vysoké (BBCH 14–17). Jelikož se optimální termín jarního ošetření prakticky shoduje s optimálním termínem zásahu proti lalokonosci libečkovému, doporučujeme provést aplikaci takového přípravku, kdy jedním zásahem postihneme oba významné jarní škůdce. Na lokalitách se silným výskytem jarní generace se doporučuje ošetření po 7 dnech opakovat v případě, že budou při hodnocení účinnosti ochrany nalezeni přežívající jedinci. Zabrání se tak vykladení samic a do značné míry bude eliminován rovněž výskyt letní generace. Proti broukům letním generace provedeme zásah, jsou-li symptomy poškození hlávek patrné i ve vyšších listových patrech.

Rezistence škodl. org. a antirezistentní strategie

Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinky.

Hodnocení účinnosti ochrany

Kontrolu biologické účinnost se doporučuje provádět 5–7 dnů po ošetření.