Rostlinolékařský portál

Primární hostitel: rod slivoň. 
Sekundární hostitel: z hospodářských rostlin nejvýznamněji chmel otáčivý. Dále lilek brambor.

Okřídlené samičky jsou 1,5–2,2 mm velké, zbarveny světle zeleně, později šedě s tmavou páskou na předohrudi a 3 tmavšími skvrnami na hrudi. Tykadla jsou dlouhá, šestičlánková. 
Bezkřídlé samičky jsou 1,6–2,0 mm velké, čelní hrbolky výrazné. Světle zelené barvy. 
Vajíčka drobná, černá, lesklá, asi 0,7×0,3 mm velká.

Perokresby apterních (bezkřídlých) a alátních (okřídlených) samic (převzato z Mšice a mšičky na ovocných dřevinách, D. Fryč, 2025)

Snadno se mohou zaměnit jednotlivé druhy mšic. S jinými škůdci je záměna málo pravděpodobná. Na zimním hostiteli je možná záměna se mšicí slívovou (Brachycaudus helichrysi) a mšicí švestkovou (Hyalopterus pruni).

Na listech ze spodní strany listů kolonie mšic. Listy nejprve prosvítají, později při silném výskytu mšic se kroutí okrajem dovnitř. Hlávky jsou zakrnělé, lepkavé a také na nich dochází podobně jako na listech k vývoji saprofytických hub.
Nepřímo škodí přenosem virů.

Přezimují oplozená vajíčka na zimních hostitelích. Nakladena jsou obvykle po jednom na letorostech, v paždí listových pupenů nebo na zdrsnělých místech kůry. Z vajíček se ještě před rozpukem pupenů, obvykle ve třetí březnové dekádě, líhnou tmavě zelené nymfy, které dospívají po 4 svlekáních v bezkřídlou zakladatelku. Na zimním hostiteli se obvykle vyvíjí ještě jedna generace mšic. Potomstvo této generace už vesměs dospívá v okřídlené mšice (migrates alatae), schopných přeletu na sekundární hostitele. Mšice se šíří pasivně vzdušnými proudy nebo aktivním letem. Na sekundárním hostiteli (chmel) vytváří 5–8 virginogenních generací. Koncem srpna se objevují okřídlené samičky a samečkové, kteří přelétávají zpět na primární hostitelské rostliny. První vajíčka kladou samičky ve třetí dekádě měsíce září. Při příznivých povětrnostních podmínkách se může kladení protáhnout až do poloviny listopadu. Vajíčka jsou velmi odolná, o čemž svědčí skutečnost, že jich v našich klimatických podmínkách přezimuje více než 90 %.
Intenzivní výskyt za suchého a teplého počasí.

Mšice sáním oslabují rostliny chmele a znehodnocují hlávky, což se projevuje negativně na výnosu i kvalitě. Na mšicemi vylučované medovici se usidlují houby Capnodium, Cladosporium a Alternaria, které vytvářejí na medovici tmavý povlak znesnadňující asimilaci a dýchání listů.

Původní druh v Palearktické oblasti, zavlečen do Severní Ameriky a na Nový Zéland.

Počet okřídlených mšic (migrantes alatae) doporučujeme hodnotit na 100 vrcholových listech (horní tři listová patra) namátkově po uhlopříčce chmelnice.

První křídlaté mšice na chmelu lze pozorovat při SET = 345 °C při spodním prahu vývoje 3°C. Vzhledem k proměnlivým povětrnostním podmínkám v rámci jednotlivých chmelařských oblastí ČR mohou být dosažené SET a z toho vyplývající jednotlivé přeletové generace časově rozdílné. Pro stanovení SET se využívají údaje z nejbližších meteorologických stanic.

Stanovení doby přeletu jednotlivých generací okřídlených mšic (migrantes alatae) z primárních hostitelských rostlin na chmel:

Počet generací	SET od-do	Ø SET pro vývoj jednotlivých generací
1. generace	345–485	431
2. generace	486–625	562
3. generace	626–765	675
4. generace	766–905	851
5. generace	906–1250	916

Pro praxi je důležité stanovit počátek přeletu a určit porovnáním SET na počátku přeletu s průměrem SET pro přelet jednotlivých generací, do které generace dané mšice patří. Na základě toho je možné předpovědět délku trvání přeletů. Čím vyšší generace bude tudíž v danou dobu na chmelu přítomna, tím dřívější ukončení přeletu lze očekávat. Porovnáním konkrétní SET začátku přeletu s průměrem SET generace, do které tyto okřídlené mšice patří, je možné v povětrnostně normalních letech s přesností 2 dnů stanovit vrchol přeletu jednotlivých generací. Vysoké rozpětí u přeletu 5. generace způsobuje geneticky potravně podmíněná proměnlivost mšic v rámci populace a časové zpoždění mezi ukončením vývoje prvního a posledního potomka, které se postupně načítá. Využitím metody SET určujeme průběh přeletu jednotlivých generací mšice a na základě toho pak můžeme signalizovat i termín ošetření proti mšici chmelové a tím zefektivnit ochranu. Na základě sledování výskytu a vývoje mšice chmelové na rostlinách chmele a vývoje SET můžeme konstatovat, že limitujícím faktorem pro signalizaci ošetření je dosažení SET rovnající se hodnotě >800 nebo prahu hospodařské škodlivosti. Sumy efektivních teplot, které jsou zpracovávány pro vývojová stadia vybraných škodlivých organismů na základě měření sítě automatických stanic, lze najít na internetových stránkách ÚKZÚZ a na Rostlinolékařském portálu v záložce "Výskyt a prognóza".

Aphid Bulletin.

Monitorování letové aktivity mšic pomocí systému nasávacích pastí typu Johnson-Tailor provádí ÚKZÚZ a pravidelně v sezóně zveřejňuje výsledky každý týden v Aphid Bulletin na svých webových stránkách. Pro jednotlivé druhy škodlivých mšic lze porovnávat letovou aktivitu v daném roce (a období) s průměrnou letovou aktivitou a maximální letovou aktivitou v předchozích letech. Podle toho lze pro daný ročník předpovídat výskyt mšic a jejich škodlivost.
Na základě prognózy a monitoringu lze usměrňovat intenzitu ošetření.

Metoda krátkodobé prognózy výskytu virginogenní generace je založena na předpokládaném vývoji této generace na chmelu v závislosti na intenzitě přeletu okřídlené generace ze zimních hostitelských rostlin na chmel. Počet okřídlených mšic se hodnotí v době gradace přeletu, jejíž doba se může v daném roce značně lišit. Všeobecně, na základě dlouhé řady pozorování a vzhledem ke stávajícímu oteplovaní, lze konstatovat, že se jedná zpravidla o přelom května a června.

Práh hospodářské škodlivosti mšice chmelové a doporučený termín ošetření stanovený na základě počtu okřídlených mšic (migrantes alatae) na list:

Stupeň intenzity přeletu	Počet okřídlených mšic na list	Termín ošetření
slabý	0,01–0,5	20.06.–30.06.
střední	0,51–2,0	15.06.–20.06.
silný	2,01–4,0	10.06.–15.06.
velmi silný	> 4,0	01.06.–10.06.

• Podpora přirozených nepřátel.

Ke zvýšení populační hustoty afidofágních predátorů je možné využít rostlinných atraktantů, z nichž se osvědčila svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia). Výsev svazenky je vhodné provést po stranách chmelnice v pokud možno co nejranějším jarním termínu (konec března – počátek dubna), aby svazenka začala kvést již ke konci května. Výhodou této rostliny je to, že láká dospělce predátorů, především pestřenky (Syrphidae) již na počátku vegetace (konec května). V tu dobu bývá zpravidla populační hustota mšice chmelová ještě na nízké úrovni, čímž se může významně zvyšovat účinnost migrujících predátorů. To má praktický význam především v letech se slabší intenzitou přeletu a následnou pomalejší populační dynamikou virginogenní generace mšice chmelové. Princip účinku syntetických atraktantů je založen na tom, že v případě napadení vylučují chmelové rostliny tzv. „allomony“ (těkavé látky) na bázi kyseliny salicylové z důvodu předávání si varovného signálu. Tímto způsobem lákají do chmelnice přirozené nepřátele mšice chmelové, především afidofágní slunéčka, čímž se významně zvyšuje jejich populační hustota a tím i jejich predační účinek. 

Mšice mají velké množství přirozených nepřátel – pestřenky, slunéčkovití s mnoho druhů z řádu blanokřídlých (Hymenoptera). Zejména při slabém výskytu, který je však z hlediska přenosu virů také nebezpečný, je účinnost přirozených nepřátel vysoká. 
Při zjištění kolonií mšic je vhodné v závislosti na tom, zda jsou rostliny pěstovány v uzavřených nebo otevřených podmínkách využít přirozených nepřátel mšic, viz výše, nebo využít komerčně dostupných preparátů na bázi parazitoidů (Aphidius spp, Aphelinus sp., Praon sp.) nebo predátorů (Aphidoletes sp., Chrysopa sp. a Macrolophus spp.). V boji proti mšicím se dále se uplatňují přípravky na bázi entomopatogenních hub např. Lecanicillium spp. nebo Beauveria spp. V přírodě jsou mšice dále napadány houbami rodu Enthomopthorales. Aby byly přípravky na bázi hub účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci.Také výtažky rostlin z tabáku nebo citrusů vykazují aficidní účinky. Proti mšicím je možné využít též přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat a využít při aplikaci smáčedla, která narušují voskový povrch těla mšic.

K určení optimální doby pro ošetření sledujeme nejen přelet mšice z hostitelských rostlin na chmel, ale také její výskyt a vývoj ve chmelnicích. Signalizaci ochranného zásahu je možno provádět jednak na základě dosaženi SET v kombinaci s prahem hospodářské škodlivosti a jednak na základě krátkodobé prognózy výskytu virginogenní generace, která vychází z dlouhé řady sledování populační dynamiky na chmelu. Delší vystavení rostlin sání mšic má negativnější vliv na výnos a kvalitu chmele než jejich skutečný počet na list. Z tohoto důvodu je nezbytné přizpůsobit práh hospodářské škodlivosti aktualnímu vývoji v daném roce. Všeobecně platí:

• Při slabém přeletu (výskytu) bude nezbytné provést chemické ošetření systemickým insekticidem bez ohledu na počet mšic na list ve třetí dekádě června, či v případě rychlého vývoje chmelových rostlin (vysoké teploty v květnu a červnu) již v polovině června z důvodu dostatečného rozvedení účinné látky v rostlinách před ukončením jejich růstu, tj. přechodem do generativní fáze.
• Při střední intenzitě přeletu bude optimalni doba zásahu závislá na vývoji virginogenní generace; ochranný zásah doporučujeme provést při populační hustotě 50 mšic/list.
• Při silné či velmi silné intenzitě přeletu je vývoj virginogenní generace zpravidla velmi rychlý, a tudíž se doporučuje provést 2 insekticidní ošetření.

V rámci antirezistentní strategie je nezbytné nepoužívat po sobě přípravky se stejným mechanismem účinku. U mšice chmelové se konkrétně jedná o střídání přípravků z různých skupin. Rovněž je nezbytné aplikovat tyto přípravky v registrovaných, metodicky doporučovaných koncentracích. Aplikaci přípravků v nižších, tzv. subletálních dávkách, zvyšujeme pravděpodobnost přežívání mšic po postřicích a tím i vzniku a nárůstu rezistence k těmto přípravkům, které se pak stávají neučinnými.

V případě mšice chmelové použijeme 100 listovou metodu, která spočívá v odběru 33 listů ze spodních, 33 listů ze středních a 34 listů z horních listových pater ošetřených rostlin. Na rozdíl od přípravků ze skupiny nitromethylenů, které jsou známy rychlým iniciálním účinkem, doporučujeme provádět hodnocení mortality mšic s ohledem na použité přípravky a jejich pozvolnější nástup účinnosti nikoliv po 48 hodinách, nýbrž 5 dnů po realizaci ochranného zásahu.