Rostlinolékařský portál

Kromě révy vinné se může vyskytovat na mnoha dalších druzích rostlin, např. na třešni ptačí (Prunus avium), hrušni obecné (Pyrus communis), kdouloni obecné (Cydonia oblonga), bezu černém (Sambucus nigra), ostružiníku (Rubus fruticosus), jahodníku velkoplodém (Fragaria ananassa), chmelu otáčivém (Humulus lupulus) i jasanu ztepilém (Fraxinus excelsior), vrbě košíkářské (Salix viminalis) a také např. na plaménku plotním (Clematis vitalba) a na mnoha druzích plevelů.

Obaleč révový je 10–15 mm dlouhý motýl, s rozpětím křídel 20–25 mm. Přední křídla jsou okrově žlutá až světle hnědá s nepatrným měděným nebo fialovým leskem, přičemž, zejména samečci, mají na křídlech okrovou skvrnu při koření a 2 šikmé, okrově hnědé a dozadu směřující příčné pruhy. Samičky mají málo výraznou kresbu, která někdy i chybí. Pro obaleče révového je typické protažené, dopředu dlouze čnějící ústní ústrojí. Sosák je krátký. Na spodní straně listů se nacházejí v červenci a v srpnu vajíčka poskládaná více či méně taškovitě přes sebe a tvoří skupiny 15-200 vajíček. 
Vajíčka jsou oválná, asi 1,2–1,3 mm dlouhá a 0,8–0,9 mm široká a zploštělá. Po nakladení jsou zelená, postupně žlutá, hnědá a nakonec tmavá. 
Housenky jsou po vylíhnutí 1,5 mm velké, v dospělosti 3 až 4 cm. Zpočátku jsou světle šedé nebo zelenavé, před kuklením tmavošedé. Hlava a štítek jsou černé. Nohy jsou černé až hnědočerné. Zelenavé nebo žluté chloupky vyrůstají z nepatrných bílých nebo černých bradaviček. 
Kukla je asi 12–14 mm velká, štíhlá, zpočátku zelená, později kaštanově hnědá. Samčí kukly jsou menší a štíhlejší, při pohledu shora mají 7 zřetelných článků, samičí pouze 6 článků. Kukly jsou řídce pokryty chloupky a trny.

Poškození pupenů (oček) lze částečně zaměnit s poškozením způsobeným různorožcem trnkovým.

Na jaře při kontrole poškození oček se nacházejí na rašících očkách drobné, kulaté otvory o průměru menším než 1 mm s tmavými kuličkami trusu po obvodu. Podle intenzity požeru bývají očka více či méně vyhlodána. 
Po vyrašení se housenky zdržují na listech, které mohou skeletovat až na nervaturu. Koncem června až začátkem července lze poznat napadení obalečem révovým podle požraných a dohromady spředených listů, v nichž se housenky ukrývají a kuklí ve spředené trubičce. Při rozbalení hnízda se housenky obaleče snaží z listů pohybem nazpět ukrýt a skákáním dosáhnout okraje listu, aby se po vláknech spustily dolů.

Dospělci se objevují počátkem července. Líhnutí je rozvleklé a trvá 4–5 týdnů. Dospělci nepřijímají potravu a žijí pouze krátce, 4–5 dní. Páří se na listech a stoncích, oplodněné samičky kladou 15 až 200 vajíček v několika, střechovitě uspořádaných, snůškách na horní stranu listů. Za 10–20 dnů, dle teploty, se z vajíček líhnou 1,5 mm velké housenky. Celkem mohou samičky naklást až 8 snůšek, počet vajíček v nich postupně klesá. Vývoj housenek je odlišný od jiných druhů obalečů na révě. Vylíhlé housenky se rozptýlí po listech na jejich okraje a spouští se na vytvořených jemných vláknech k níže k ramenům nebo ke sloupkům. 
Zde vyhledávají úkryty pod kůrou nebo v trhlinách kůry kmínku a slézají se ve skupinkách po 2–7. Od vylíhnutí až do jara příštího roku (dubna) nepřijímají po dobu 7–9 měsíců potravu a vstupují do zimního klidu - diapauzy. V úkrytu si každá housenka upřede jemný malý, asi 3 mm velký zámotek. 
Na jaře v době rašení a tvorby listů se housenky probouzejí a postupně opouštějí zámotky v úkrytech. Zavrtávají se do rašících pupenů a okusují mladé vyvíjející se listy, později i květenství a starší listy. Spřádají sousední listy i květenství a vytvářejí smotky, ve kterých žije vždy pouze 1 housenka. Listy postupně žloutnou, červenají a později zasychají i vnější listy smotku. Později housenky opouštějí suché smotky a spřádají nové. Housenky rychle rostou a jsou velmi žravé. Během života, který trvá 40–50 dní, procházejí 5 instary a 4x se svlékají. Kuklí se ve spředených listech nebo na zavadlých listech u kterých nakusují řapík, Kuklení probíhá ve druhé polovině června, stadium kukly trvá asi 10–15 dní. Po dokončení vývoje se kukly vysouvají ze smotku a líhnou se motýli. 
Obaleč révový má pouze 1 generaci v roce.

Obaleč révový je v současné době považován ve střední Evropě za příležitostného škůdce. Tam, kde se již objevil, se však může vyskytovat ve velkých množstvích a při přemnožení způsobovat značné škody až holožíry. 
Obaleči jsou dobří letci a velké vzdálenosti mohou překonávat aktivním letem. Pasivně se šíří pomocí listů v zámotcích nebo na listech se snůškami vajíček.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních výskytů škůdců nebo prvních příznaků poškození škůdcem.

Dle výskytu v předchozím roce.

• Ošetření je indikováno při zjištění 4–5 housenek v průměru na jeden keř révy.

• Podpora predátorů a parazitoidů. 

• Ruční sběr, odstranění a následná likvidace smotků s housenkami.

• Použití selektivních biologických přípravků s účinným organismem Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki nebo přípravků s úč. látkou spinosad.

• Ošetřuje se na lokalitách pravidelných škodlivých výskytů.

Upřednostněny by měly být selektivně působící insekticidy, které neomezují užitečné členovce (regulátory růstu a vývoje členovců) a důsledně vyloučeny široce působící insekticidy (organofosfáty, pyrethroidy). Ošetření povolenými přípravky na ochranu rostlin se provádí na základě monitorování přítomnosti housenek škůdce na keřích révy. 
Optimální termín ošetření nastává na jaře při rašení, kdy se housenky rozlézají ze zimních úkrytů k rašícím pupenům, zavrtávají se do nich a vyžírají je.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním úč. látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením doporučené dávky a počtu aplikací

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.